První člověk, jenž nebyl občanem SSSR a USA, se dostal do vesmíru. Byl to občan Československa, Vladimír Remek, na lodi Sojuz 28, 2. března 1978.

První člověk, jenž nebyl občanem SSSR a USA, se dostal do vesmíru. Byl to občan Československa, Vladimír Remek, na lodi Sojuz 28, 2. března 1978. | zdroj: Profimedia.cz


Kosmonaut Vladimír Remek vezl do vesmíru zubní vrtačku! Vyděsil ruské kolegy

TÉMATA: vesmír | kosmonautika | lety do vesmíru | československo | kosmonauti | vladimír remek | sovětský svaz

user-avatar

Václav Pokorný

2. 03. 2018 | 08:30

Aby se mohl jako první Evropan dostat do vesmíru, musel Vladimír Remek absolvovat dva roky tvrdého výcviku v Hvězdném městečku, zhubnout 12 kilo a dokonce se naučit zacházet se zubní vrtačkou. Na orbitální stanici Saljut 6, kam na palubě kosmické lodi Sojuz 28 mířil, si sovětští kolegové stále stěžovali na bolesti zubů. Odborníci proto rozhodli, že jejich záchranou bude Remek.

V roce 1976 nabídla sovětská vláda evropským socialistickým zemím, že jim v rámci programu Interkosmos vypustí kosmonauty. Z osmi československých uchazečů vybrali sovětští lékaři a instruktoři Oldřicha Pelčáka a Vladimíra Remka. Remka dali dohromady s plukovníkem Alexejem Gubarevem a při závěrečných zkouškách na trenažerech byla tato dvojice vyhodnocena jako nejlepší. Jejich start se měl uskutečnit symbolicky 25. února, tedy v den výročí Vítězného února, což by ideologicky hezky zapadalo do sebe, ale kvůli technickým problémům musel být start odložen. Kosmonauti Alexej Gubarev a Vladimír Remek, 1978

Z kosmodromu Bajkonur tak Alexej Gubarev a Vladimír Remek odstartovali v náhradním termínu 2. března 1978. Byla to první mezinárodní posádka v rámci programu Interkosmos i historie kosmických letů vůbec.Kosmonauti Alexej Gubarev a Vladimír Remek, 1978

S orbitální stanicí Saljut 6 se Sojuz 28 spojil 3. března a po spojení se kosmonauti přivítali se členy dlouhodobé posádky stanice Jurijem Romaněnkem a Georgijem Grečkem. Tito dva kosmonauti si již delší čas stěžovali řídícímu centru na bolesti zubů. Sovětští odborníci tak operativně rozhodli jen čtrnáct dnů před odletem Sojuzu, že do výcviku Remka a Gubareva zahrnou zubařský rychlokurz a ovládání zubní vrtačky. Když Remek s Gubarevem dorazili na orbitální stanici, sdělili Grečkovi s Romaněnkem, že jim pomohou s bolavými zuby. Jenže Grečko a Romaněnko o svém sovětském kolegovi věděli, že není doktor, a tak se obrátili na Remka.

"Ty to určitě umíš," řekli mu s důvěrou. Remkova odpověď je ovšem vyděsila: "Ano, už se to učím čtrnáct dní!"

Grečko s Romaněnkem si na svůj chrup nenechali sáhnout. Co však bylo důležitější, od té chvíle je už zuby nebolely a na žádnou bolest si až do svého návratu na Zemi ani jednou nepostěžovali. Kosmonauti Georgij Grečko, Vladimír Remek a Alexej Gubarev, 1978

Zuby však nebyly jedinou strázní, která kosmonauty při pobytu ve vesmíru sužovala. Remek stejně jako většina kosmonautů trpěl v prvních hodinách "kosmickou nemocí“ spojenou s nevolností. Patřil však k prvním, kteří se s tím po návratu svěřili lékařům, zatímco ostatní mlčeli – obávali se, že kdyby vyzradili své obtíže, příště už by neletěli. Tím tedy přispěl k objasnění těchto potíží. Všichni kosmonauti museli denně dvě hodiny cvičit, aby si jejich organismus příliš nezvykl na stav beztíže. 

V pátek 10. března, po devíti dnech letu, Gubarev a Remek měkce přistáli asi 135 km severně od města Arkalyk v oblasti v Kazachstánu. Ve vesmíru strávil Vladimír Remek celkem 190 hodin a 18 minut a do historie kosmonautiky se zapsal jako první kosmonaut pocházející z jiné země než Sovětského svazu nebo USA. Evropská kosmická agentura se k němu hlásí jako k prvnímu evropskému kosmonautovi.

Proč letěl do vesmíru jako první Čechoslovák a ne třeba Polák nebo Bulhar, si lidé vysvětlují, že je to jakási náplast za vpád sovětských vojsk v srpnu 1968 a následnou okupaci. 

 

 

user-avatar

Václav Pokorný

2. 03. 2018 | 08:30

> ExtraStory   |   Inzerce