Kostel svatého Mořice obklopuje hřbitov a kostnice s hromadami kostí.

Kostel svatého Mořice obklopuje hřbitov a kostnice s hromadami kostí. | zdroj: internet


Kostel plný kostlivců: Češi ho zdevastovali, Němci zachránili

TÉMATA: česko | cestování | památky | kostnice | sudetští němci

user-avatar

Irena Gruberová

14. 03. 2015 | 07:30

Nad malebným údolím řeky Otavy v blízkosti sklářské osady Annín se do výšky 617 metrů nad mořem zvedá vrch Mouřenec. V dávných dobách tu bývalo pohanské obětiště a na jeho místě tu pak ve 13. století postavili pozdně románský kostel. Podle pověstí se tato stavba nelíbila démonům, kteří zde dříve přebývali, a dali to věřícím pěkně pocítit. Odevšad na ně vyskakovaly všelijaké příšery, občas se tu něco zlého semlelo a tekla i krev. Jak už to ale chodí, o zničení druhého nejstaršího kostela v jihozápadních Čechách se zasloužili lidé, respektive Češi. Němci to pak napravovali.

Historie Mouřence sahá do doby, kdy se na Šumavě těžilo zlato, procházely tudy významné obchodní cesty a do regionu přicházeli první křesťané. Založení kostela bývá spojováno s působením svatého Vintíře (995–1045), německého benediktinského mnicha, který udržoval přátelské vztahy s českými knížaty Oldřichem a Břetislavem a na sklonku života žil coby poustevník na Dobré Vodě u Hartmanic, kde také zemřel. Pokud nedal podnět ke stavbě svatostánku právě on, byli to zřejmě jeho žáci a následovníci.

Původně dřevěný kostelík byl kolem roku 1220 nahrazen kamennou stavbou v pozdně románském slohu, která se vyznačuje několika zajímavostmi. Tou je například půdorys apsidy, jejíž vnitřní a vnější obrysy netvoří souběžné křivky. Není známo, proč stavitelé zvolili toto řešení. Současně s téměř čtvercovou lodí byla nad presbytářem vztyčena věž, což v českém prostředí představuje zajímavou zvláštnost. V průběhu staletí pak kostel doznal ještě gotických a barokních úprav.

Po odsunu původního německého obyvatelstva v roce 1946 a nástupu komunistického režimu zůstal kostel na dlouhá léta opuštěný a chátral. Nikdo o něj nepečoval, jen bandy nenechavců se čas od času postaraly o jeho inventář. Vylomili dveře, uprostřed chrámu si založili ohniště a do ohně přikládali kusy oltářů a lavic i lidské kosti. Když se po roce 1989 přijeli odsunutí Němci podívat do svého někdejšího rodiště, mnozí se při pohledu na kostel a hřbitov rozplakali. A začali rychle jednat. V roce 1991 založili Podpůrný spolek k udržení sv. Mořice se sídlem v Mnichově a vyhlásili sbírku na obnovu kostela i hřbitova. V témže roce byla zahájena oprava a za dva roky byl opravený kostel znovu vysvěcen. Od té doby se tu dvakrát do roka konají dvoujazyčné bohoslužby – v češtině i němčině.

Oltář s freskami ze 14. století a novou sochou svatého Vavřince

Oprava kostela vynesla v roce 1991 na světlo světa nález nesmírné historické hodnoty. Pod omítkou byly totiž náhodně objeveny vzácné gotické fresky ze 14. století s vyobrazením Posledního soudu a Ukřižování. Stovky let se o nich nevědělo ani nikde nepsalo. Nejspíš je zamalovali při jedné přestavbě kostela. 

Záhadné kosterní pozůstatky

Ke kostelu patří také barokní kostnice z 18. století, v níž bývalo dříve uloženo asi 3 500 až 5 000 lidských ostatků, jejichž původ je poněkud nejasný. Rozhodně nešlo jen obyvatele dnes již zaniklé obce Mouřenec. Traduje se, že v ní byly ukryty kosti švédských vojáků padlých v bitvě, která se odehrála během třicetileté války nedaleko odtud. Protože byli protestanty, nesměli být pohřbeni na stejném místě s katolíky, a tak jejich těla uložili do země u cesty, kde dnes stojí švédská kaplička. Pravděpodobně po tolerančním patentu Josefa II. se jejich ostatky přemístily do zdejší kostnice. Další vysvětlení původu kostí ovšem nabízí známý psychotronik Pavel Kozák. „V západní části hřbitova… je zbytková energie nějaké tragické události, jakoby hromadně násilné smrti většího počtu lidí, nejspíše ve středověku," uvedl pro server novinky.cz

Velká koncentrace lidských kostí zřejmě přispěla ke strašidelné pověsti Mouřence, o němž se vyprávělo, kterak tu v noci světélkují kosti a zjevují se kostlivci. Pravdou je, že zásluhou vandalů byly lidské kosti a lebky poházeny v křoví a lesích po celém okolí. „Hodně kostí bylo také z kostnice odvezeno na výzkumy nebo si je děti odnášely jako trofeje, když plnily bobříky odvahy,“ uvedl současný průvodce na Mouřenci Lukáš Milota. Díky jeho dobrovolné aktivitě je dnes kostel i s kostnicí zpřístupněn veřejnosti a konají se v něm i komentované prohlídky, koncerty, pobožnosti, meditace a další akce. Víkendovou prohlídku si můžete domluvit na telefonním čísle 607 11 88 46.

user-avatar

Irena Gruberová

14. 03. 2015 | 07:30

> ExtraStory   |   Inzerce