Mladí muži byli zřejmě oběťmi masové popravy.

Mladí muži byli zřejmě oběťmi masové popravy. | zdroj: greece-is.com


Kostry 80 spoutaných mužů zřejmě patřily řeckým pučistům ze 7. století před Kristem

TÉMATA: archeologie | objevy | řecko | athény

user-avatar

Irena Gruberová

3. 05. 2016 | 10:00

Dva masové hroby s 80 kostrami odkryli v deltě Faliron na jihozápadě Atén. Mrtvá těla patřila mladým mužům, pohřbeným vedle sebe s rukama spoutanýma nad hlavou. Vědci se domnívají, že šlo o zajaté stoupence athénského aristokrata Kylóna, jenž se v 7. století před naším letopočtem pokusil nastolit tyranidu v Athénách.

K objevu koster došlo při úpravách pozemku, kde má být postaveno Kulturní centrum nadace Stavrose Niarchose. Mezi kostrami se našly i dvě malé vázy, které archeologům umožnily datovat hroby do doby mezi lety 650 – 625 př. n. l., kdy se athénský stát ocitl ve víru změn. 80 koster bylo pohřbených v řadě vedle sebe ve dvou a půl metrů hlubokém masovém hrobě.

Kostry ležely v řadě vedle sebe, některé na břiše, jiné na zádech. Třicet šest z nich mělo na rukách kovová pouta. Záhadou je, proč měli ruce spoutány zrovna nad hlavou. Podle stavu zubů vědci zjistili, že šlo o mladé muže, těšící se poměrně dobrému zdraví. To vše podporuje teorii, že byli stoupenci aristokrata Kylóna, jenž se mezi lety 636 a 632 před naším letopočtem pokusil o státní převrat s cílem vytvořit tyranidu. K činu se údajně odhodlal na základě věštby, která tvrdila, že má během největšího Diova svátku obsadit Akropoli. Kylón usoudil, že olympijské hry jsou vhodnou dobou, a udeřil. Athéňané se pokusili Kylóna oblehnout, ale nebyli zcela úspěšní a řešení svěřili archóntům. Ti nakonec osvobodili Akropoli, a zatímco Kylónovi se podařilo uprchnout, většina jeho stoupenců zahynula buď hladem, nebo se uchýlila do chrámu Athény, odkud byli pod slibem milosti vylákáni ven a do jednoho pobiti. Dvě malé vázy se našly v hrobě, které umožnily datovat hrob.

Je to jediné naleziště dokumentující bouřlivé časy, které kulminovaly vytvořením institucí, jež formovaly západní svět,“ poznamenala ředitelka bioarcheologického projektu ve Falironu Jane Buikstra. Podle ní je nález 80 spoutaných koster důležitý, neboť je památkou na politickou událost z dramatické kapitoly historie Athén, kdy odboj aristokracie a sociální vření vyústily před 2500 lety k nastolení athénské historie.

user-avatar

Irena Gruberová

3. 05. 2016 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce