Speciální klepadlo na dveřích chrámu Notre-Dame.

Speciální klepadlo na dveřích chrámu Notre-Dame. | zdroj: ancientpages.com


Kriminálníci se ve středověku mohli vyhnout vězení útěkem do kostela

TÉMATA: chrámy | kostely | středověk | právo | zákony

user-avatar

Tomáš Chalupa

12. 02. 2019 | 10:41

Kostel je místo sakrální a výjimečné, to platí až do dnešních časů. Ve středověku byl navíc místem, kam většinou nemohla světská moc. Mohl se tak stát posledním útočištěm pro lidi pronásledované, ale také pro kriminálníky všeho druhu.

Spáchat ve středověku něco protizákonného šlo velice lehce a člověk mohl být potrestán prakticky za cokoliv. Není divu, že středověká vězení a šatlavy praskaly ve švech. Usvědčený kriminálník měl ale oproti dnešním dnům jednu možnost, jak se vězení vyhnout – navštívit kostel a dovolávat se zde azylu.

Některé kostely měly na dveřích dokonce speciální klepadlo. Stačilo se jej jen dotknout a člověk už požíval ochrany kostela a církve. Stejně tak byly kolem kostelů kříži vyznačeny oblasti, kam stačilo přijít a člověk už byl pod ochranou. Bylo to z toho důvodu, že kostely byly samozřejmě často zavřené a dotyčný by se tak nemusel dočkat příchodu kněze nebo mnicha.

Jak dlouho dotyčný člověk požíval ochrany v kostele, se různilo. Některé kostely nabízely permanentní ochranu, jiné, a těch byla většina, jen na období 40 dní. Za tu dobu měl dotyčný dvě možnosti – vydat se dobrovolně soudu nebo se pokusit tajně opustit zemi. Pokud se člověk rozhodl opustit zemi, v kostele dostal speciální oblek s velkým křížem nebo dostal do ruky berlu. A také speciální instrukce, jak se dostat za hranice nebo do přístavu.

V roce 1486 bylo právo azylu v Anglii změněno a netýkalo se již případů velezrady. To vedlo následně k popravě mnoha lidí, kteří se museli z kostelů poroučet před světskou spravedlnost. Typickým případem byl Sir Humphey Stafford, který ve Válce růží bojoval na straně Yorků. Ten požíval ochrany kostela v Culhamu. Po změně azylového práva byl z kostela vyvlečen, postaven před soud a následně popraven.

Papež Innocenc VIII. zase změnil právo azylu tak, aby je směli využívat pouze lidé, kteří spáchali svůj první zločin. Recidivisté už v kostele neměli co dělat. Postupně docházelo k dalšímu omezování práva na církevní azyl, až nakonec v 18. století zcela vymizelo.

user-avatar

Tomáš Chalupa

12. 02. 2019 | 10:41

> ExtraStory   |   Inzerce