Krutá císařovna byla pro svou vládu ochotná i vraždit, i díky tomu se udržela na trůnu přes půl století

Krutá císařovna byla pro svou vládu ochotná i vraždit, i díky tomu se udržela na trůnu přes půl století | zdroj: ancientpages.com


Krutá císařovna Cch’-si: Despotická vražedkyně, nebo jen oběť propagandy?

TÉMATA: čína | panovníci | panovnice | despotismus

user-avatar

Tomáš Chalupa

18. 05. 2018 | 19:00

Lidé kolem císařovny Cch’-si umírali za záhadných okolností. Velmi rychle se začalo mluvit o tom, že je nechává zabíjet sama císařovna, která byla nejspíše paranoidní a obávala se o trůn. Nebo to bylo všechno jinak?

Pravdou je, že Cch’-si chtěla vládnout a byla pro to ochotná udělat skoro cokoliv. Ti, co se jí postavili do cesty, v ní našli mocného nepřítele.

Kariéru začala, když byla vybrána v roce 1851 za konkubínu císaře Sien-fenga a posléze v roce 1856 porodila následníka Caj-čchuna. Byla krásná a také inteligentní, což jí otevřelo cestu k moci. Po smrti císaře v roce 1861 se jí podařilo prosadit jako regentka svého nedospělého syna. Ten se sice posléze formálně ujal vlády, ale zemřel mladý v roce 1875. Cch’-si zůstávala dále vládkyní, protože dalším císařem byl teprve čtyřletý  Caj-tchien. Moc a vliv Cch’-si byl stejný, jako by byla skutečnou císařovnou. 

Cch’-si se zajímala o ekonomii i další vědy, byla sečtělá a vzdělaná. Přesto její vládě mnoho lidí nepřálo a měla spoustu nepřátel. Jedni z nejmocnějších byli bratři císaře Sien-fenga, kteří se pokusili zbavit jí života. Cch’-si jejich spiknutí odhalila, nechala je postavit před soud a odsoudit jako zrádce.

Cch’-si také nebyla spokojená s tím, jakou ženu si vybral její syn Caj-čchun. Ten si vzal za ženu dceru jednoho ze svých poradců. Cch’-si dělala všechno proto, aby syn s manželkou netrávil mnoho času a posílala mu do ložnice celé zástupy konkubín. Jenže Caj-čchun zemřel a Cch’-si zjistila, že jedna z těchto konkubín jménem Alute je těhotná a nosí tak pod srdcem nového císaře. Alute i s nenarozeným dítětem záhadně zemřela nedlouho po císařově smrti. 

Věc se vyšetřovala jen povrchně, každému bylo jasné, že ve věci hraje roli vysoká politika. Cch’-si nebyla nikdy ani náznakem obviněna, o to víc ale všichni věřili, že za její smrtí stojí právě ona. Brzy zemřela opět za nejasných okolností také matka čtyřletého nového císaře Caj-tchiena. Byla to jediná žena, která mohla ohrozit pozici Cch’-si. Nyní mohla vládnout neomezeně. Na základě jejího životního příběhu napsal nizozemský spisovatel Johan Fabricius román Tajný deník čínské císařovny.

Ze čtyřletého dítěte ovšem za patnáct let vyrostl nový císař. Vůbec se neshodoval s politickými názory své regentky. Císař byl modernista s touhou provádět reformy, naproti tomu Cch’-si byla tradicionalistka, která odmítala západní novinky i jakékoliv jiné změny. Císař ji proto zavrhl a vypudil od dvora. Ani to nepomohlo, Cch’-si si s pomocí svých konzervativních politických spojenců našla cestu zpět na trůn a vládla ještě dalších 50 let. Krátce po její smrti padla čínská císařská dynastie Čching, což jí někteří historici kladou za vinu a uvádí to jako důkaz špatnosti její vlády. 

Její vláda je líčena jako směsice krutosti a neschopnosti. Zabíjela své poddané i domnělé politické rivaly. Trpěla pocitem, že se ji neustále snaží někdo zbavit vlády. Vědci v roce 2008 zjistili, že i císař Caj-tchien zemřel na otravu arsenikem. S největší pravděpodobností se i on stal obětí mocichtivé regentky.

Existují však i opačné názory. Podle některých byla většina z oněch domnělých vražd jen dílem propagandy a Cch’-si byla jednou z největších panovnic Číny. Všechny informace o ní pocházejí od lidí, kteří ji neměli příliš v lásce. Jaká je tedy pravda? Cch’-si byla s největší pravděpodobností skutečně strůjkyní mnoha vražd. O tom se nedá příliš pochybovat. Její panovnické schopnosti jsou sporné, nicméně je pravda, že doba byla složitá a problémy zaostalé Číny prostě byly nad její možnosti.

user-avatar

Tomáš Chalupa

18. 05. 2018 | 19:00

> ExtraStory   |   Inzerce