Oba koncerty navštívilo dohromady kolem 170 tisíc lidí.

Oba koncerty navštívilo dohromady kolem 170 tisíc lidí. | zdroj: dailymail.co.uk


Kvanta drog, flirt Mercuryho s Bonem i urážení princezny Diany: Novinář odtajnil pozadí legendárního koncertu Live Aid

TÉMATA: hudba | charita | muzikanti | live aid | 80. léta

user-avatar

Simona Knotková

3. 12. 2019 | 13:00

13. července 1985 se na stadionu v londýnském Wembley a stadionu JFK ve Philadelphii konal benefiční dvojkoncert Live Aid. Obří akce pořádaná Bobem Geldofem a Midgem Urem byla tehdy největším koncertem v dějinách populární hudby. S osmnáctiminutovými vstupy se na pódiích vystřídalo množství nejslavnějších hudebníků doby, od Boba Dylana přes Eltona Johna až po Micka Jaggera. Vrcholem byl poté koncert Queen, který bývá považován za nejlepší živý hudební výkon vůbec. Dvojitý koncert sledovaly u televizních obrazovek neuvěřitelné dvě miliardy diváků, což bylo tehdy cca 40 % populace. Organizátoři nakonec vybrali přes 280 milionu dolarů, které putovaly obětem hladomoru v Etiopii. Na Live Aid ve své knize "The Eighties: One Day, One Decade" zavzpomínal také novinář Dylan Jones.

"Toho dne, v sobotu 13. července 1985, všichni vstali se stejným účelem. Nezáleželo na tom, co jste zrovna dělali, bylo jasné, kde toho dne budete. Všichni jsme o tom celé měsíce mluvili. Mířili jsme do Wembley, abychom byli součástí největšího charitativního koncertu všech dob,"  tak začíná Dylan Jones své vzpomínky na den, který se navždy zapsal do historie živých vystupování. Novinář si ke svému povídání pozval mnoho dalších osobností, které se na akci určitým způsobem podílely. Čtenářům tak přináší zajímavou sondu do zákulisí události a odhaluje jim pikantní a nikdy předtím neslyšené detaily.

Jeden ze strůjců Live Aid Bob Geldof v "The Eighties: One Day, One Decade" kupříkladu připomněl, jak klíčové bylo na koncert přilákat královskou dvojici. "Dostat sem Dianu a Charlese byla důležitá věc, protože si nejsem moc jistý, že Charlesovi se chtělo. Diana měla popové hvězdy ráda a vždycky s nimi flirtovala. I když tam byla celá galaxie rockových hvězd, Diana byla stejně pořád nejslavnější žena planety. Když jsem se dozvěděl, že přijde, věděl jsem, že si to pustí i Američané," sdělil Jonesovi muzikant a aktivista.

Královský pár na tribuně

To jiný účastník události, fotograf David Bailey, který fotil umělce v zákulisí, si na adresu Diany neodpustil pár nepříliš lichotivých slov: "Diana byla milá dívka z vyšší třídy, ale neoplývala nijak zvláštní krásou. Vždyť také o princi Charlesovi se říkalo, že je šikovný a elegantní, což bylo opravdu přehnané tvrzení. Diana byla v pohodě, ale pořád trvala na tom svém příšerném háru, které vypadalo jako paruka. Měla otřesné držení těla."

Na místě s tak velkou koncentrací rockerů se to pochopitelně nehemžilo zrovna abstinenty. "V zákulisí byla spousta drog. Kdyby jim někdo udělal test krve jako Lanci Armstrongovi, jen málo z nich by prošlo," odhalil Jonesovi Gary Farrow z PR. V pozadí také docházelo k jistým zjištěním…

"Freddie mě vzal na stranu a řekl mi: 'Oh, Bono… Čte se to jako Bo-No, nebo Bon-O?' - 'Bon-O,' odpověděl jsem mu. Stál jsem u zdi a on se o tu zeď opřel rukama, jako by mluvil s nějakou holkou. Pomyslel jsem si: 'Wau, ten týpek je fakt přihřátej.' Když jsem to pak později někomu říkal, opáčil mi: 'Co se divíš? Vždyť si říkají Queen!' Ale opravdu jsem z toho byl tehdy paf. Nedocházelo mi to," nechal se pro memoárové účely slyšet Bono Vox.

Bono, Paul McCartney a Freddie Mercury během závěrečné písně

Zatímco jeho U2 byli v té době stále čerstvou kapelou, protřelí "veteráni" se neostýchali vznést na pořadatele neotřelé požadavky. David Bowie si například chtěl střihnout duet s Mickem Jaggerem, ale pozor – jeden z nich by byl na Zemi a druhý ve vesmíru. "Zavolal jsem NASA. Zeptal jsem se jich, jestli mají nějakou volnou raketu, ve které bychom mohli poslat Micka Jaggera do vesmíru. Řekl bych, že si mysleli, co je to za magora," odtajnil organizátor Harvey Goldsmith.

Ne všechny ikony 80. let tehdy přijaly pozvání. Z různých důvodu se nedostavili Liza Minnelli, Yoko Ono, Cyndi Lauper, Eurythmics či Rod Stewart. Někteří by i přijeli, ale naštval je přístup pořadatele. "Bob Geldof nám oznámil, že hrajeme. Nikdo se nás na nic neptal. To mě nasralo. Tak jsme odjeli na dovolenou," prozradil po letech zpěvák Tears For Fears Curt Smith. Oproti tomu přijel aspoň jeden ze slavných Brouků Paul McCartney, který tisícovému davu zazpíval "Let It Be". "Nebyla to dobrá volba skladby. Smyslem koncertu přece bylo něco udělat, ne nechat to být," okomentoval to později Sting.

I přes všechny drogy, antipatie, odmítnutí i velikášské požadavky ale konečná čísla mluvila jasně. A hlavně – lidé z celého světa ukázali, že když je nejhůř, dokážeme se spojit. "80. léta jsou vnímána jako dekáda chamtivosti a nadvlády Wall Street. Pro mnohé je to ale dekáda drtivé laskavosti a štědrosti. Live Aid byl den dnů," uzavírá Dylan Jones.

user-avatar

Simona Knotková

3. 12. 2019 | 13:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu