La Lorna má dokonce v některých mexických městech svou vlastní sochu.

La Lorna má dokonce v některých mexických městech svou vlastní sochu. | zdroj: allthatisinteresting.com


Kvílící žena La Lorna byla děsivé stvoření jako z hororu

TÉMATA: ženy | mýty | pověsti | legendy | záhady | strašidla | mexiko

user-avatar

Tomáš Chalupa

21. 02. 2019 | 20:00

Nekonečně smutná je tragická postava La Lorny, která je nedílnou součástí mexické lidové tradice. Oděná v bílém rouchu, bloudí krajem a děsivě kvílí.

Patricio Lujan byl desetiletý chlapec, když si všiml podivné ženy pohybující se na okraji rodinného pozemku v Santa Fe. Rodiče vyšli před dům a spatřili nebývale štíhlou a vysokou postavu oděnou v bílé roucho. Žena si nikoho nevšímala, šla svou cestou k potoku. Vstoupila do něj a jako by po něm klouzala. A pak zmizela. Případ se stal ve třicátých letech minulého století. Mohla to být s trochou fantazie normální žena, jen trochu podivně oblečená, ale nezanechala po sobě v hlíně ani na břehu potoka žádnou stopu, jako by se vznášela nebo nevážila nic.

Lujan i rodiče navíc věděli, že to nebyla obyčejná žena, nýbrž La Lorna. Té se přezdívá Kvílící žena a pověst o ní je známá v Mexiku i jižních státech USA. La Lorna má vypadat přesně tak, jak ji popsal Lujan, dlouhá bílá figura ženy. Kde se přesně vzal tento příběh, je nejasné. Někteří historici tvrdí, že pověst sahá až do doby Aztéků, má to být jedna z bohyní, která předpověděla dobytí Mexika Španěly, ostatně proto je tak smutná a kvílí. Byla to hadí žena, zlá bohyně, která stále křičí a chodí po nocích ulicemi měst. Na její usmíření dokonce Aztékové obětovali někdy i vlastní děti, tak velký strach měli z jejího hněvu.

Existuje však i jiná verze, ve které byla La Lorna ve skutečnosti La Malinche, domorodá indiánka z Mexického zálivu, která provázela Hernána Cortése při dobývání Aztécké říše. Sloužila mu jako tlumočnice a řekněme pracovnice pro styk s místními domorodci. Také byla jeho milenkou, ale když otěhotněla, místo, aby si ji vzal, jak čekala, oženil se se vznešenou španělskou šlechtičnou. La Malinche se chtěla pomstít, a tak zabila novorozence, který se jeho ženě narodil. Nemohla pak najít klid, odvržená vlastními lidmi a stíhaná Španěly, její pláč se ozýval po nocích okolo měst a tábořišť.

Jestli je příběh pravdivý, se dnes už nedá určit. Je možné, že si Španělé původně aztéckou legendu přebásnili do své vlastní podoby, možná jde o zcela jinou legendu. Ostatně samotný příběh má i dnes více verzí. Nejpopulárnější je ta o dívce Marii, která si vzala bohatého muže a žili spolu šťastně až do doby, kdy o ní manžel ztratil zájem. Jednou, když šla Maria s dětmi kolem řeky, viděla v dálce manžela cválat na koni v doprovodu mladé krásné ženy. V záchvatu zuřivosti Maria utopila své děti v řece. Když ji zuřivost opustila a uvědomila si, co udělala, celé dny a noci bloudila kolem řeky a plačíc hledala své děti.

Příběh má mnoho variant, figurují v něm ale vždy utopené děti a La Lorna se vždy pohybuje u řeky nebo i přímo v řece. A vždy kvílí a je převelice smutná. Je také velmi populární, motiv La Lorny nebo jí velice podobné postavy se objevil v několika hororech, naposledy ve snímku V zajetí démonů.

 

user-avatar

Tomáš Chalupa

21. 02. 2019 | 20:00

> ExtraStory   |   Inzerce