Kroměříž v polovině 19. století, vlevo arcibiskupský zámek, kde ústavodárný sněm zasedal

Kroměříž v polovině 19. století, vlevo arcibiskupský zámek, kde ústavodárný sněm zasedal | zdroj: wikipedia commons


Kvůli revoluci se říšští poslanci přesunuli z Vídně do Kroměříže, císař nechal sněm rozehnat

TÉMATA: kroměříž | arcibiskupský zámek | 1848 | revoluce | ústava | habsburská monarchie | františek palacký

user-avatar

Václav Pokorný

21. 11. 2018 | 10:00

Před 170 lety proběhly v rakouské monarchii první sněmovní volby. Shromáždění poslanců vzešlých z těchto voleb začalo 22. července 1848 ve Vídni. Protože však ve městě vypukly nepokoje, muselo být zasedání přesunuto do Kroměříže, kde pokračovalo od 22. listopadu. Již za tři měsíce dal nový císař František říšský parlament rozehnat a nastolil opět absolutismus.

Řetězec revolucí, které se roku 1848 odehrávaly v Evropě, neminul ani rakouské císařství a české země, které byly jeho součástí. Revoluce v rakouském císařství začala jako liberální petiční hnutí. Když 13. března 1848 dolnorakouská sněmovna projednávala předložené petice tohoto hnutí, shromáždil se před její budovou dav. Zásah vojska proti němu si vyžádal pět lidských životů, což vedlo k propuknutí revoluce.

Povstalci začali ve Vídni stavět barikády. Císař Ferdinand I. se revolucionářů velmi polekal, okamžitě propustil říšského kancléře knížete Metternicha, zrušil cenzuru a přislíbil vydání ústavy, což bylo hlavním požadavkem vzbouřenců. Po jejím vydání proběhly v rakouském mocnářství volby do říšského sněmu.

Sněm zahájil svou činnost 22. července 1848 ve Vídni a zúčastnili se jej i poslanci zvolení v českých zemích. Jeho hlavním úkolem byla likvidace pozůstatků feudalismu – robota, poddanství, pozemková vrchnost a vypracování nové ústavy, jež by nahradila předešlou ústavu, oktrojovanou císařským patentem z 22. dubna 1848.

Většinu poslanců tvořili umírnění liberálové a konzervativci. Při vídeňských zasedáních se podařilo zrušit robotu a poddanství za náhradu, ale již 7. října byla práce sněmu přerušena revolucí v Uhrách a v samotné Vídni. Poslanci tedy požádali císaře Ferdinanda, aby říšský sněm jednal někde jinde, mimo ohniska revoluce.

Čeští a moravští poslanci prý původně navrhovali za místo jednání Brno, jež pokládali za neutrální, neboť v něm žili jak Němci, tak Slované. Když se však doslechli o prorevolučním smyšlení části Brňanů, souhlasili s přesunem na kroměřížský arcibiskupský zámek. Údajně měl toto místo navrhnout František Palacký, jelikož to zde dobře znal. V zámeckém archivu trávil nějaký čas při hledání podkladů k napsání svého vrcholného díla Dějiny národa českého v Čechách a v MoravěTento sál byl v roce 1848 místem konání Ústavodárného říšského sněmu (Kroměřížský sněm) rakouských národů.

Velká zámecká jídelna byla upravena na hlavní sál a říšský sněm v něm zahájil své jednání 22. listopadu 1848. Z českých politiků se na sněmu uplatnil především František Palacký a F. L. Rieger. Na programu byl nový návrh ústavy, která měla zaručit svrchovanost lidu, zahrnout základní občanská práva a určit vztah říšského sněmu a panovníka, jemuž měly být pravomoci omezeny.

O pět dní později se na jednání parlamentu dostavila nově jmenovaná rakouská vláda, aby se představila. Její předseda kníže Schwarzenberg přednesl vládní program, který se sice přihlásil ke konstituční monarchii, současně však zdůraznil, že při výkonu zákonodárné moci v říši bude muset sněm postupovat ruku v ruce s císařem a závěry, k nimž dospěje, budou platné, jen když je panovník schválí. 

2. prosince se na předsedu sněmu, advokáta Franciszka Smolku, nečekaně obrátil kníže Schwarzenberg se žádostí o svolání mimořádné schůze, neboť "ministerstvo zamýšlí dáti sněmu důležitou zprávu". Ve 14 hodin vystoupil předseda vlády za úplného ticha na řečnickou tribunu a začal číst listinu, kterou přítomným oznámil, že se císař Ferdinand vzdal trůnu a nový císařem se stává jeho synovec František Josef I. V překvapené sněmovně vypuklo spontánní nadšení. Předseda Smolka provolal novému panovníkovi slávu, což po něm všichni hlučně opakovali. 

Nový císař měl však jinou představu o úloze parlamentu. Již za tři měsíce rakouská vláda nabyla dojmu, že je dostatečně silná a nastal vhodný okamžik skoncovat s revolucí. 6. března 1849 večer přijel do Kroměříže ministr vnitra hrabě Stadion a pozval si k nečekané schůzce asi 20 poslanců. Oznámil jim, že vláda má v úmyslu následujícího dne ústavodárný sněm rozpustit a ústavu spolu s jinými důležitými zákony vydat sama. Užaslí poslanci se zprávou zásadně nesouhlasili, snažili se ministra přimět, aby jejich nesouhlas tlumočil vládě a císaři v Olomouci, leč marně. Druhého dne, 7. března, arcibiskupský zámek obklíčily dva prapory vojáků, kteří parlament rozehnali. Následně císař vyhlásil novou ústavu, která znamenala návrat k absolutismu. Na obnovení ústavnosti si pak musely národy habsburské monarchie počkat až do roku 1860.

user-avatar

Václav Pokorný

21. 11. 2018 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce