Láčkovka rádža je velká masožravá rostlina, která je nebezpečná i pro hlodavce.

Láčkovka rádža je velká masožravá rostlina, která je nebezpečná i pro hlodavce. | zdroj: allthatsinteresting.com


Láčkovka rádža je děsivá masožravá rostlina, která pozře i hlodavce

TÉMATA: rostliny | masožravky | borneo | ohrožené druhy

user-avatar

Tomáš Chalupa

19. 09. 2018 | 08:00

Může mít i šest metrů na výšku. Nazývá se láčkovka rádža, latinsky Nepenthes rajah. Roste pouze na ostrově Borneo a je to jedna z nejpodivuhodnějších masožravých rostlin.

Rostlina chytá, jako všechny masožravky, především hmyz do tzv. láčky. To je vlastně vak, který se uzavře, a rostlina pak svou oběť stráví. Ovšem láčkovka rádža má tento vak poměrně velký, dokonce se do něj vleze i myš. Vědci při zkoumání těchto rostlin našli v jejím vaku nejrůznější ještěrky, drobné obratlovce nebo právě dokonce i ostatky hlodavců.

Se savci obecně je to ovšem trochu složitější. Rostlina je sice požírá, ale je jeden druh, který může do láčky vlézt zcela beztrestně a ještě se do ní vykálet. Jde o druh tana horská. Ta si s láčkou vypěstovala jakýsi symbiotický vztah, kdy chodí mlsat nektar, pak se do láčky vykálí a zase odejde. Tím totiž rostlině poskytuje velmi potřebný dusík. Tanu proto láčka nikdy nesežere.

Samotná láčka funguje jako neprodyšný vak. Ten má nahoře jeden „odklápěcí“ tuhý list, který slouží jako víko. Láčkovka totiž jednak musí zabránit tomu, aby z jejího vaku unikla kořist, ale také aby do něj napršelo. Voda by celý proces trávení kořisti narušila, takže láčka je přikrytá víkem do doby, než je kořist bezpečně natrávená. Pak se znovu otevře, začne vylučovat sladký nektar, kterým vábí kořist, a celý proces se opakuje nanovo.

Přestože je láčkovka velmi nebezpečná pro různé malé živočichy, sama je označena jako ohrožený druh a hrozí jí vyhubení. Je zapsána v příloze  Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin. Nebezpečí pro ni představuje ilegální sběr rostlin, ztráta přirozeného prostředí či jev El Niño. Rostlinu lze sice pěstovat v umělých podmínkách, je to však obtížné a takto se tento druh rozhodně zachránit nepodaří. Je potřeba zejména zabránit nelegálnímu sběru a zejména ničení pralesů na Borneu, které představují jediný přirozený habitat této podivuhodné rostliny.

user-avatar

Tomáš Chalupa

19. 09. 2018 | 08:00

> ExtraStory   |   Inzerce