Lebky z paracaských hrobů v Peru nezapadají do nám známého evolučního stromu vývoje člověka.

Lebky z paracaských hrobů v Peru nezapadají do nám známého evolučního stromu vývoje člověka. | zdroj: ancient-code.com


Lebky z paracaské pouště nejsou lidské. Potvrzují to testy DNA

TÉMATA: archeologie | objevy | předkolumbovská amerika | peru | paracas

user-avatar

Tyrion

6. 01. 2016 | 12:30

Od svého objevu v roce 1928 paracaské lebky fascinují a současně i děsí badatele. Svými rozměry a extrémně protáhlým tvarem připomínají víc mimozemšťana než člověka. Celou záhadu navíc prohloubily nedávné testy DNA, které potvrdily, že 3000 let staré paracaské lebky nemohly patřit lidem dnešního typu a dokonce ani žádnému jinému známému předku člověka. Jenže komu tedy vlastně patřily?

Na jižním pobřeží Peru leží přímořská poušť Paracas. V této pusté krajině uskutečnil peruánský archeolog Julio Tello v roce 1928 jeden z nejzáhadnějších objevů historie – odkryl hrobky s kontroverzními tělesnými ostatky. Jejich lebky byly extrémně protáhlého tvaru jako žádné jiné na světě. Tello takových našel celkem tři stovky. Má se za to, že jsou staré 3000 let.

Záhadné geoglyfy Candelabra v paracaské poušti

Jako kdyby tvar lebek nebyl sám o sobě záhadný, nedávné analýzy DNA přinesly fascinující výsledky, které narušují naše dosavadní chápání o původu a vývoji člověka. Pro milovníky alternativních teorií je to jeden z dalších důkazů o mimozemských návštěvách ve starověku souvisejících s obrazcemi na planině Nazca a stupňovitými pyramidami.

Paracaské lebky

Tradiční logika ovšem velí, že jde jen o výsledek umělé deformace lebek, což byla poměrně rozšířená rituální praxe v dřívějších dobách, při níž se hlavičky novorozenců svazovaly mezi dva kousky dřeva, které vyvíjely na lebku stálý tlak a tím měnily její tvar. Nicméně i když se dosáhlo kýženého protáhlého tvaru, nezměnila se velikost, váha a objem lebky, ta si zachovala normální lidské rysy. Paracaské lebky jsou však velmi odlišné. Jejich mozkovna je o 25 % větší a o 60 % těžší než u normálních lidských lebek. Takových parametrů se nedalo dosáhnout pouhým svazováním hlaviček novorozenců. Paracaské lebky se od lidských neliší jen svými rozměry a vahou, ale i svou strukturou. Místo dvou kostí na temeni mají jen jednu!  O mnoho větší jsou i oční důlky a vzadu na temeni se nacházejí dvě podivné jamky. Tyto rozdíly vědci neumí uspokojivě vysvětlit.

Brian Foester s jednou z paracaských lebekExpert na protáhlé lebky Brien Foerster proto přesvědčil ředitele Muzea paracaské historie Juana Navarra, aby odeslal vzorky z pěti lebek ke genetickým testům. Vzorky sestávaly z vlasů, kůže, zubů a fragmentů lebečních kostí. Genetická laboratoř nebyla záměrně informována o původu vzorků v zájmu nezaujatého výzkumu. Výsledky testů byly ohromující.

Mitochondriální DNA, která se dědí od matky, vykazovala mutace, které nejsou známy u žádného člověka, primáta ani jiného zvířete na planetě. „Máme co do činění se zcela novým druhem humanoidního tvora, který se velmi liší od Homo sapiens, neandrtálců i denisovanů,“ prohlásil Brien Foerster.

Jedna z paracaských extrémně protáhlých lebek

Podle jednoho z genetiků zapojených do výzkumu jsou tito jedinci tak biologicky odlišní od lidí, že by se s nimi ani nemohli skřížit. „Nejsem si jist, jestli vůbec zapadnou do nám známého evolučního vývojového stromu,“ řekl doslova. Otázkou pak je, kdo vůbec byli paracaští lidé. Vyhynulá vývojová větev, nebo návštěvníci z vesmíru?

Rekonstrukce paracaského "člověka"

Mainstreamová média a věda ovšem výsledky testů neberou vážně. Briena Foestera řadí do kategorie pochybných pseudovědců, kteří se podle nich pasou jen po senzacích. Vyčítají mu, že studii nepublikoval v kritickém vědeckém tisku, takže neprošla recenzním řízením. Zaráží rovněž fakt, že genetici, kteří prováděli testy, si přáli zůstat v anonymitě.

„Věda se nedělá na sociálních sítích,“ upozornila známá skeptička Sharon Hill. „Recenzní řízení je kritickou součástí vědy a zastánci paracaských lebek se dopustili zkratky, která podkopává jejich důvěryhodnost. Místo aby publikovali data ke kritickému posouzení, snaží se přitáhnout zájem veřejnosti ke kulturním praktikám, které my vnímáme jako bizarní deformace lebek. Něco takového nemůže vědecká komunita akceptovat,“ prohlásila vědkyně.

 

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Tyrion

6. 01. 2016 | 12:30