Sympatická australská sprinterka Betty Cuthbertová (1938–2017) prožila prchavé okamžiky sportovní slávy a dlouhé období vážné nemoci, přesto si nikdy na svůj těžký osud nepostěžovala.

Sympatická australská sprinterka Betty Cuthbertová (1938–2017) prožila prchavé okamžiky sportovní slávy a dlouhé období vážné nemoci, přesto si nikdy na svůj těžký osud nepostěžovala. | zdroj: theaustralian.com.au


Legendární australská sprinterka Betty Cuthbertová: Po olympijském triumfu ji postihla roztroušená skleróza

TÉMATA: sport | atletika | sportovní legendy | nemoci | roztroušená skleróza

user-avatar

Yvonne K.

20. 04. 2018 | 14:00

V její rodné Austrálii ji přezdívali “zlaté děvče”, jamajský sprinter Usain Bolt jí vysekl hlubokou poklonu, když ji v roce 2002 uváděl do atletické síně slávy. Bethy Cuthbertová je čtyřnásobnou olympijskou vítězkou a držitelkou 16 světových rekordů. Ještě většímu obdivu se těšila po skončení své sportovní kariéry, když ji roztroušená skleróza připravila o to, co tolik milovala a v čem vždy vynikala – běhání.

Betty od malička ráda běhala, a jak v řadě svých interview vzpomínala, běhala pořád a všude, a dokonce bosky. Její první  atletickou dráhou, dá-li se to tak nazvat, byly záhony otcovy rostlinné školky na předměstí Sydney. Běhala mezi nimi nahoru a dolů. Veškerý volný čas, když zrovna nestudovala nebo nepracovala, věnovala atletickým tréninkům. Betty Cuthbertová se pro atletiku narodila. Běhala všude a pořád.

V době, kdy se připravovala na svoji první olympiádu, jí bylo osmnáct. Při své skromnosti ani nedoufala, že se kvalifikuje do olympijského týmu, a proto si na olympijské hry, pořádané v roce 1956 v Melbourne, sehnala vstupenku pro diváky. Jenže před olympiádou pokořila světový rekord v běžeckém závodě na 200 metrů a místo do hlediště zamířila na atletický ovál. 

S pusou dokořán otevřenou si běžela pro vítězství. Stala se první domácí vítězkou, když vyhrála běh na 100 metrů. K tomu přidala ještě další dvě vítězství v běhu na 200 metrů a ve štafetě na 4×100 metrů. Byla první  Australankou, které se podařilo na olympiádě třikrát za sebou vybojovat zlato. Vysloužila si tím přezdívku Golden Girl (zlaté děvče). Betty Cuthbertová patřila k nejlepším atletům své doby.

Před olympiádou v Římě v roce 1960 do ní Australané vkládali velké naděje, ale zranění stehna ji znemožnilo se olympijského klání zúčastnit. V roce 1963 již uvažovala, že zanechá vrcholového sportu a vrátí se k práci na farmě, ale najednou začala vnímat vnitřní hlas, o kterém byla přesvědčena, že je hlasem božím. Několik měsíců k ní neustále promlouval a opakoval: “Běhej zas.” Nemohla kvůli tomu v noci spát, až nakonec kapitulovala. “Nakonec jsem řekla, okay, ať je po tvém, znovu poběžím,” uvedla v roce 1997 v rozhovoru pro deník Sydney Morning Herald. Začala se tedy intenzivně připravovat na olympijské hry v Tokiu (1964).

Do Tokia dorazila ve výborné formě a vyhrála závod na 400 metrů, který později označila za jediný dokonalý závod své kariéry. Tato disciplína byla tehdy vůbec poprvé zařazena do olympijského programu. “To jsem nebyla já, kdo ten den běžel,” prohlásila v interview pro organizaci Athletics Australia. “To Bůh vzal mé nohy a kladl je na dráhu.” Betty Cuthbertová na stupních vítězů.

Pět let po tomto olympijském triumfu, v létě roku 1969, se u ní začaly projevovat první, zprvu nenápadné příznaky roztroušené sklerózy, kdy jí brněly ruce a nohy a začala mít rozmazané vidění. Nemoc jí ale lékaři diagnostikovali až v roce 1974. “Jako kdybych byla žába, kterou hodili do hrnce se studenou vodou, a pak zapálili hořák. Pomalu mě to vařilo, že jsem si toho ani nevšimla,” popisovala Cuthbertová své pocity.

Symptomy se časem zhoršovaly. Trefit se klíčem do zámku představovalo téměř nadlidský výkon. Taktéž rozsvítit světlo nebo si nalíčit rty, aniž by si rozmazala rtěnku po obličeji. Vrávorala a klopýtala, z ruky jí padaly předměty. Časem skončila upoutána na vozíku.

S prohloubením nemoci se prohloubila také její víra. Stala se z ní zapálená křesťanka, která o sobě tvrdila, že hledala, jak se vyléčit z nemoci, a místo toho našla Krista. S diagnózou se smířila. “Protože jsem věděla, že Bůh mi ji nadělil z nějakého důvodu. Nikdy, ani jednou jsem neřekla: ´Proč já?´” Cuthbertová byla přesvědčena, že ji “Bůh použil, aby pomáhala druhým lidem”. Díky ní se zvýšilo veřejné povědomí o roztroušené skleróze. Sehrála důležitou roli v kampani na podporu a zlepšení péče pro lidi stižené touto nemocí. Aktivně se zapojila do propagace výzkumu metod léčby roztroušené sklerózy. Betty Cuthbertová s olympijskou pochodní.

Celý svět Betty Cuthbertovou sledoval při zahajovacím ceremoniálu olympijských her v Sydney v roce 2000, když upoutaná na invalidním vozíku nesla olympijskou pochodeň. Dva roky nato byla v Barceloně uvedena do síně slávy IAAF. Ve stejném roce ji postihla cévní mozková příhoda. Ztratila sluch a později trpěla i demencí. Jistý podvodník ji připravil o životní úspory, které měla odkázat své své nejlepší přítelkyni Rhondě  Gillamové, která o ni 26 let pečovala.

Cuthbertová zemřela v roce 2017, v 79 letech. Nikdy se nevdala ani neměla děti.

Den po její smrti se před začátkem světového atletického šampionátu v Londýně držela minuta ticha a australští sportovci dostali povolení od Mezinárodní asociace atletických federací nosit během závodů černé pásky.

 

user-avatar

Yvonne K.

20. 04. 2018 | 14:00

> ExtraStory   |   Inzerce