Hliněné tabulky psané klínovým písmem poskytly vědcům cenné informace o starověkém lékařství.

Hliněné tabulky psané klínovým písmem poskytly vědcům cenné informace o starověkém lékařství. | zdroj: ancientpages.com


Lékaři ve starověké Mezopotámii léčili nejen nemoci, ale i jiné lidské trable. Používali k tomu magii

TÉMATA: starověk | asýrie | mezopotámie | medicína

user-avatar

Yvonne K.

28. 03. 2018 | 10:45

Nejstarší dochované lékařské záznamy pocházejí ze starověké Mezopotámie a sahají do doby 3000 let před naším letopočtem. Mezi zhruba 30 000 hliněnými tabulkami s klínovým písmem se zhruba tisícovka z nich zaobírá medicínou a léčebnými postupy. Patří mezi ně i texty sepsané na konci 7. století před naším letopočtem asyrským lékařem jménem Kisir-Ašur. Tyto zápisky nedávno analyzoval Dr. Troels Pank Arbøll z Kodaňské univerzity a zjistil zajímavé věci.

Vědci o hliněných destičkách už ví celá desetiletí, ale je to poprvé, co byly texty od Kisir-Ašura zkoumány uceleně. Ukázalo se, že jde o jedny z nejpodrobnějších záznamů o starověkém lékařském vzdělávání a praxi.

“Tyto prameny poskytují jedinečný pohled na to, jak se asyrský lékař cvičil v umění správné diagnózy a léčení nemocí,” říká Dr. Troels Pank Arbøll. “Jde o jednu z nejstarších ukázek toho, co může nazvat vědou,” dodává. 

Starodávné texty odhalují, že lidé ve starověké Mezopotámii věřili, že nemoci jsou způsobeny nadpřirozenými silami, jako třeba démony a božstvy. Neexistoval tehdy rozdíl mezi magií a medicínou. Lékař tak musel nejprve zjistit, která “síla” nemoc zapříčinila. Pak teprve mohl zvolit odpovídající léčebné prostředky, které zahrnovaly zaklínadla, modlitby a rituály na usmíření bohů.

Nemoc si člověk mohl přivodit hříšným nebo nesprávným chováním, anebo bylo výsledkem magie a kouzel namířených proti němu. Onemocnění však nebylo jedinou formou trestu. Dalšími byly třeba bankrot, bída či sociální vyloučení. I těmito problémy se Kisir-Ašur zabýval. Můžeme tak předpokládat, že na rozdíl od dnešních lékařů věnoval mnohem větší pozornost komunikaci se svými pacienty. 

Texty současně prozrazují, že náboženské a magické rituály byly běžnou součástí jeho léčby. To však neznamená, že Kisir-Ašur byl exorcista, který se výhradně zabýval jen vyháněním duchů z těl svých pacientů. Pomáhal si totiž i bylinkami a jinými rostlinnými medikamenty. Zkoumal rovněž účinky jedů z hadů a škorpionů na lidské tělo.

“Když zkoumáte tento materiál chronologicky, vyjeví se progrese jeho výcviku a praxe,” poznamenává na adresu asyrského lékaře dánský vědec. Podle něj se Kisir-Ašur nejprve učil na zvířatech a na konci svých studií i na dětech. “Pravděpodobně před dokončením tréninku dospělé sám neléčil,” míní Dr. Troels Pank Arbøll. Hliněné destičky ukazují jasnou chronologii jeho výcviku i to, jak přebíral víc a víc zodpovědnosti.

Na základě Kisir-Ašurových záznamů nelze sice generalizovat, neboť mohl do jisté míry postupovat jinak než praktikující léčitelé té doby. Nicméně opisoval a zaznamenával stávající vědomosti a postupy.

“Tato mikrohistorická perspektiva nám umožňuje lépe porozumět tomu, jakým způsobem byla medicína ve starověké Mezopotámii praktikována a jak se lékařské vědomosti předávaly dál,” zhodnotil význam studie Fredrik Norland Hagen, jenž je odborníkem na dějiny lékařství.

 

user-avatar

Yvonne K.

28. 03. 2018 | 10:45

> ExtraStory   |   Inzerce