Heinrich Ehler byl mimořádný pilot, zemřel těsně před koncem války z vlastního rozhodnutí.

Heinrich Ehler byl mimořádný pilot, zemřel těsně před koncem války z vlastního rozhodnutí. | zdroj: thevintagenews.com


Letecké eso Heinrich Ehler při své poslední misi raději taranoval bombardér

TÉMATA: německo | druhá světová válka | piloti | luftwaffe

user-avatar

Tomáš Chalupa

27. 11. 2018 | 10:00

„Došla mi munice. Raději do něj narazím. Sbohem.“ To byla poslední slova německého stíhacího pilota a leteckého esa Heinricha Ehlera. Do vzduchu se naposledy vznesl ve chvíli, kdy konec války už byl za dveřmi a kdy bojoval proti obrovské přesile. Přesto raději podnikl sebevražedný útok na nepřátelský bombardér.

Heinrich Ehler se narodil 14. září roku 1917 v německém Oberbalbachu. Měl dalších 11 sourozenců a vyučil se jako řezník. V roce 1935 narukoval do wehrmachtu a začal sloužit u protiletadlového dělostřelectva. Vydal se s legií Condor do španělské občanské války na straně Frankových nacionalistů. Právě tam se definitivně rozhodl, že by se chtěl věnovat raději létání. Po návratu se nechal přeložit k luftwaffe. 

Své první vítězství slavil v květnu 1940 nad Norskem, kde působil v rámci letecké jednotky Jagdgeschwader 77. V roce 1941 byl vyznamenán Železným křížem 2. třídy. O rok později se k tomu přidal Rytířský kříž, to už měl na svém kontě 64 vítězství. Ještě v tomtéž roce se stihl dostat na metu 100 sestřelů. Byl v té době 40. pilotem, který se dostal na tuto metu.

25. května roku 1944 se mu podařilo dosáhnout devíti sestřelů během jediného dne. Celkově jich tak měl 155. Byl to opravdu fenomenální výkon a byl za něj jmenován velitelem jednotky JG 5 a získal hodnost majora.

12. listopadu měl za úkol chránit se svými letci bitevní loď Tirpitz, kotvící v Norsku. Jenže Ehlerovi letci i on sám vystartovali pozdě a britské bombardéry německý kolos potopily. Byl poté obviňován, že se ve vzduchu raději honil za svým jubilejním dvoustým sestřelem, než aby takticky vedl své letce a chránil loď. Kvůli tomu byl postaven před válečný soud, byly zbaven velení a putoval do domácího vězení, kde měl strávit následující tři roky. Jenže další vyšetřování ukázalo, že na vině byla spíše mizerná komunikace mezi válečným námořnictvem a letectvem, a Ehler dělal svou práci dobře. Byl proto zbaven všech obvinění a mohl znovu létat v původní hodnosti u JG 7.

Ehler se i nadále zapojoval do boje. To už byla situace na nebi Třetí říše naprosto zoufalá a němečtí letci čelili až absurdní přesile. Ehler se podle vzpomínek svých spolubojovníků přesto pouštěl i do takto ztracených bitev. A často úspěšně. 4. dubna roku 1945 vzlétl proti nepřátelskému bombardovacímu svazu. Poslal k zemi dva bombardéry, ale pak mu došla munice. Rozhodl se, že třetí zničí taktikou taranu, tedy nárazem svého stroje do bombardéru. Němci tuto taktiku občas využívali jako poslední možnost, dokonce existovala jedna jednotka, která se na tento téměř sebevražedný způsob boje specializovala. Ehler odeslal rádiem zprávu: „Došla mi munice. Do dalšího narazím. Sbohem. Uvidíme se ve Valhale.“

Z jeho slov je patrné, že věděl, že z této srážky nevyjde živý. A to se také vyplnilo. Heinrich Ehler zahynul v boji měsíc před koncem války. Měl na svém kontě 208 sestřelů, odlétal 400 bojových misí a byl desátým nejúspěšnějším stíhačem všech dob.

user-avatar

Tomáš Chalupa

27. 11. 2018 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce