Letná byla svědkem zlomových událostí.

Letná byla svědkem zlomových událostí. | zdroj: megapixel.cz


Letenská pláň - strategické místo i osudová křižovatka dějin

TÉMATA: praha | letná | demonstrace

user-avatar

Václav Pokorný

22. 06. 2019 | 12:00

V posledních dnech se o pražské Letenské pláni hovoří v souvislosti s nedělní celonárodní demonstrací občanského hnutí Milion chvilek pro demokracii, které zde pořádá protestní akci za morální obrodu národa. Samotné místo již od nepaměti sloužilo jako shromaždiště a tábořiště. Největší nápor však Letná zažila v listopadu 1989 při protikomunistické demonstraci, které se zúčastnilo osm set tisíc lidí.

Jednou z předností Letenské pláně byla a i dnes je její rozlehlost a umístění nad Prahou. Z toho důvodu sloužila mnohokrát v minulosti jako shro­maždiště nebo tábořiště. Probíhaly zde také různé oslavy, jako například korunovace Přemysla Otakara II. v roce 1261. Na počátku patnáctého století se zde nacházel vojenský tábor Zikmunda Lucemburského, jelikož se jednalo o dobrý strategický bod při obléhání Prahy. Tato strategická výhoda byla používána i později jinými vojsky, například habsburskými, francouzskými či švédskými. V pozdějších dějinách se opět ukázalo, o jak velkou výhodu se jedná, protože místo využily i vrtulníky sovětských invazivních armád, které zde přistávaly v srpnu 1968. Strategický význam pláně při každém obléhání Prahy tak bránil rozvoji nějakého stabilnějšího osídlení. 

Od 60. let 19. století letenskou planinu s přilehlými svahy postupně vyku­povala ze soukromých rukou pražská obec za účelem vytvoření veřejného parku. Vysázeno bylo na 150 tisíc stromů a na počest návštěvy následníka trůnu v Praze byl v roce 1871 park přejmenován na Sady Korunního prince Rudolfa. V té době se z nezastavěné plochy Letenské pláně stalo důležité shromažďovací, zábavní a rekreační místo celé Prahy. Již koncem 19. století a zejména pak ve 20. století se zde nacházela významná sportoviště, například první pražská dostihová dráha, býval zde i dřevěný fotbalový stadion Slavie Praha a sletiště pro všesokolské slety, které se tam konaly víceméně pravidelně v šestiletých intervalech od roku 1891. 

Na ten poválečný VII. v roce 1920 byly tribuny rozšířeny až k letenské vodárně pro 150 000 diváků. Tehdejší sokolská vystoupení sledoval i prezident T. G. Masaryk, který na ně denně dojížděl na svém koni Hektorovi. Bylo jasné, že pro další slety letenská kapacita nepostačuje, a proto byl pro výstavbu nového sletiště vybrán Strahov (1926). 

Po komunistickém převratu v roce 1948 se na Letné konaly vojenské přehlídky, manifestace a zejména od roku 1977 každoroční prvomájové průvody. V padesátých letech 20. století se však na Letnou lidé chodili dívat na tzv. "frontu na maso" –  65 metrů vysoký pomník diktátora J. V. Stalina, který byl největší svého druhu v Evropě. Když vyšly najevo Stalinovy zločiny, byl roku 1962 pomník vyhozen do povětří. Dnes na jeho místě odpočítává čas metronom z dílny sochaře Vratislava Karla Nováka. 

Snad největší nápor zažila Letná při protirežimních demonstracích o víkendu 25. a 26. listopadu 1989. Tehdy se zde shromáždilo téměř 800 000 lidí a tyto dny se staly zlomovými v Sametové revoluci, protože jako první z masových shromáždění toho týdne byly celé přenášeny přímým přenosem Československé televize. Obří demonstrace urychlily kapitulaci komunistů. O několik měsíců později před zcela zaplněnou plání sloužil koncelebrovanou mši papež Jan Pavel II. při své první návštěvě Československa (21. 4. 1990).  

Dnes je Letenská pláň vnímána spíše jako rekreační oblast, přehlídky či demonstrace se zde konají již velmi zřídka. Současná politická situace vyvolaná kauzami premiéra Andreje Babiše však z této planiny zřejmě opět učiní místo, kde se tvoří dějiny. 

 

user-avatar

Václav Pokorný

22. 06. 2019 | 12:00

> ExtraStory   |   Inzerce