Filmová hvězda Lída Baarová a její obdivovatelka a později i nevlastní matka Marcela Nepovímová-Babková

Filmová hvězda Lída Baarová a její obdivovatelka a později i nevlastní matka Marcela Nepovímová-Babková | zdroj: ČT


Lída Baarová svoji macechu milovala, ale nakonec jí neodkázala nic

TÉMATA: film | herečky | lída baarová | joseph goebbels

user-avatar

Blondie

22. 05. 2015 | 15:30

Herečka Lída Baarová se těší popularitě i 15 let po své smrti, v těchto dnech o ní natáčí Filip Renč životopisný film. S tragickým osudem této kdysi evropské hvězdy se protnul život jedné nenápadné, leč neobyčejné ženy – Marcely Babkové. V jistém smyslu dokázala mnohem více než její nevlastní dcera Lída Baarová.

Marie Nepovímová, jak znělo její rodné jméno, byla o čtyři roky mladší než Lída Baarová, ale řízením osudu se stala její nevlastní matkou. Než se tak stalo, bývala její velkou obdivovatelkou. Poprvé se s Baarovou potkala, když jí bylo třináct, přišla si tenkrát rovnou k ní domů pro autogram. „Chodívala tak skoro po každém filmu,“ uvedla Baarová ve své životopisné knize Života sladké hořkosti.

Baarová svým herectvím a šarmem mladinkou dívku natolik okouzlila, že ta se rozhodla, že bude také herečkou. V době, kdy začala hrát divadlo, se však nad Lídou Baarovou už začala stahovat mračna. Německo spělo k porážce a Češi Baarové nemohli zapomenout její milostnou avantýru s nacistickým ministrem propagandy Goebbelsem. Marie, která si mezitím změnila jméno na Marcela, nastoupila do Oblastního divadla v Kutné Hoře. Lída Baarová byla po osvobození zatčena, uvězněna a obviněna z kolaborace. Mluvilo se o tom, že jí hrozí i poprava. Když se o uvěznění Lídy Baarové dozvěděla Marcela Nepovímová, nemeškala a jela hned do Prahy. „Musím pro ni něco udělat,” usmyslela si.

10. května 1946 přišla tehdy všemi opovrhovanou herečku navštívit do vězení s kytičkou fialek v ruce. “Fialky jí bachaři vzali, ty jsem mít neměla, ale přece jen ji ke mně pustili. To jsem byla s nimi už celkem zadobře. Měla jsem pochopitelně radost. Je nádherné setkat se v takové situaci s někým, o němž víme, že nám zůstal věrný a že se na jeho cit můžeme spolehnout,“ napsala později ve své knize Baarová.

Obě ženy si tehdy padly do náručí a Baarová se nahlas rozplakala. Marcela ji utěšovala, že vše dobře dopadne a určitě ji propustí.

Lída Baarová se svým někdejším partnerem, německým hercem Gustava Frölichem a svým pozdějším milencem Josephem Goebbelsem

Baarová tehdy prožívala nejtěžší období svého života. Přišla nejen o svobodu a slávu, ale také o své nejbližší. Její matku předvolali k výslechu, v jehož průběhu se tak rozrušila, až omdlela a při převozu do nemocnice zemřela na infarkt. Její mladší sestru Zorku Janů vyhnali její herečtí kolegové z divadla za to, že je sestrou kolaborantky. Neunesla to a skokem z balkonu se zabila. Otce Lídy Baarové postihl zánět nártu, ale protože tou dobou bojoval za propuštění své dcery z vězení a neměl čas se léčit, noha mu zčernala a lékařům pak nezbylo, než mu ji amputovat. Zůstal ve vile zcela sám, jen o berlích.

V této situaci se Marcela Lídy Baarové ve věznici zeptala: „Co mohu pro vás udělat?“ Baarová dlouho neváhala a řekla: „Velice by ses mi zavděčila, kdybys zašla za tatínkem na Hanspaulku. Je tam teď úplně sám a chodí o berlích. Potřebuje určitou pomoc.“ Marcela jí ochotně vyhověla a energicky se ujala práce v rodinné vile Babkových. „Zjevil se mi anděl spásy,“ řekl Karel Babka své dceři při další návštěvě ve vězení. Marcela se o něj vzorně starala, vařila mu, prala, pečovala o celou vilu. Pokračovala v tom i po návratu Lídy Baarové z vězení. Té sice kolaboraci nakonec nedokázali, ale na černé listině dál zůstala. Po Únoru 1948 se proto rozhodla k emigraci – prchla do Rakouska. Marcela se naivně domnívala, že se Baarová po pár měsících vrátí a postará se o svého otce. Herečka se s ním ale už nikdy nesetkala.

Otec Lídy Baarové Karel Babka s o 33 let mladší Marcelou Babkovou

Mezitím o 33 let starší Karel Babka zaskočil mladou Marcelu nečekanou nabídkou k sňatku. Chovala k němu sice obdiv a úctu, ale s láskou to nemělo nic společného. Kromě to jí v té době volali z divadla a dokonce ji oslovili i filmaři. A film, to byl odjakživa Marcelin veliký sen! Dlouho se tehdy rozmýšlela, ale jakýsi vnitřní hlas jí tehdy říkal: „Co ten pan ředitel bude dělat, až odejdu, kdo se o něj postará, dyť on bude chudák!“ Cítila, jako by ji k vile na Hanspaulce přikovala jakási neznámá síla, možná duše zemřelých žen – paní Babkové a Zorky Janů. Stalo se i to, s čím Marcela Nepovímová vůbec nepočítala – její zprvu rezervovaný vztah k Babkovi přerostl v opravdovou lásku. V listopadu 1948 se za něj provdala.

Štěstí novomanželů však netrvalo dlouho. Tři roky nato, v září 1952, zastavilo před jejich vilou na Hanspaulce auto, z něhož vystoupil generál Kokeš. „Potřeboval bych vilu s výhledem na Prahu a tahle se mi docela hodí,“ řekl tenkrát Karlu Babkovi. „To máte smůlu,“ odpověděl mu suše penzista. „Já tady totiž bydlím.“ Generál neřekl nic a odešel. Za deset dní přišel Babkovým úřední dopis s nařízením, aby se z vily odstěhovali. 68letý invalida musel opustit vilu, kterou si před několika lety nechal za své úspory postavit a kterou tak miloval. Místo ní získal promrzlé, dlouho neobývané stavení v českém pohraničí. Jeho žena musela chodit do lesa řezat a sbírat dřevo, aby měli doma čím zatopit. “Marcela se ukázala jako neohrožená žena, bez níž by můj otec celou kalvárii stěží přežil,” pochválila ji pak Baarová ve své knize.

Když v roce 1953 Karlu Babkovi snížili penzi z původních 6000 korun na směšných 240 korun, byla Marcela Nepovímová nucena nastoupit do práce v jablonecké bižuterii. „Myslel jsem si, že ti připravím hezký život za to, že se o mně staráš, a ty mě teď musíš živit," povzdechl si starý pan Babka. “To nevadí, hlavně že jsme spolu,” chlácholila jej jeho manželka.

Lída Baarová po roce 1948 emigrovala do zahraničí a pokračovala tam v herecké kariéře.

Mezitím Lída Baarová zažívala v zahraničí novou divadelní a filmovou kariéru. Natáčela ve Španělsku i v Itálii, dostala i jednu z hlavních rolí ve filmu slavného režiséra Federica Felliniho Darmošlapové (1953). Marcela Nepovímová ale svého osudu nikdy nelitovala a to, že se vzdala kariéry, nepovažovala za oběť. “Nemohl na světě existovat lepší muž než byl on,” prohlásila o svém manželovi. V roce 1965 však ovdověla a po svém muži zdědila polovinu jeho vily na Hanspaulce. Prodala ji za 70 000 korun a zbytek života dožila v malé garsonce v Praze.

Po celá ta léta udržovala s Lídou Baarovou korespondenci. Dva roky po manželově smrti dostala konečně povolení vycestovat na Západ a v Salzburgu se tak po letech mohla opět setkat s Lídou Baarovou. Ta svoji nevlastní matku milovala a byla jí vděčná za vše, co pro jejího otce udělala. Nutno dodat, že Marcela se starala o Baarovou jako o dceru. Zvláště po roce 1989 za ní jezdila rok co rok a celý měsíc u ní pobývala. Po celou tu dobu pro ni vařila, uklízela, nakupovala pro ni, šila i přešívala; Baarová jako typická filmová hvězda si nebyla schopna sama přišít ani knoflík. Na oplátku paní Marcelu čas od času finančně podporovala a sepsala závěť, v níž jí odkázala celou svoji pozůstalost. “Marcelko, až tady jednou nebudu, bude všechno tvoje a ty si s tím udělej, co chceš,” slibovala jí.

Marcela Babková často jezdívala za Lídou Baarovou do Salzburgu.

Tou dobou už ovšem zestárlá herečka čím dál více propadala alkoholu, kterým zaháněla svoji samotu a stesk. “Vzpomínala i na Goebbelse, jak uměl hrát krásně na klavír, jaké měl krásné ruce, krásné děti,” prozradila na ni Marcela Babková. Ty doby, kdy jí muži padali k nohám, však byly nenávratně pryč. Pak se ale jednoho dne v bytě Baarové objevil 55letý český emigrant, představil se jako její obdivovatel a požádal ji o autogram. Chřadnoucí herečku pak navštěvoval čím dál častěji a získal si její důvěru. “Někdy mi uvaří polívku,” pochvalovala si ho Baarová. Jak se později ukáže, nedělal to z nezištných důvodů.

V roce 1997 je Lída Baarová zbavena svéprávnosti a o tři roky později umírá.  Své nevlastní matce neodkázala vůbec nic. Původní závěť zmizela a podle té nové veškerou pozůstalost měl zdědit již zmíněný český emigrant. Zda tak herečka učinila s plným vědomím a dobrovolně, anebo se tak stalo bez jejího vědomí či byla nějakým způsobem zmanipulována, se už asi nedozvíme. Každopádně Marcela Babková vůči ní nezahořkla, zařídila jí poslední rozloučení ve strašnickém krematoriu a na hereččino přání uložila její urnu do rodinné hrobky v Praze-Strašnicích. “Přece jsem to všechno nedělala pro peníze, přece se kvůli tomu nezatvrdím,” vysvětlovala reportéru Stanislavu Motlovi v televizním pořadu Stopy, fakta, tajemství.

Až do své smrti v roce 2005 se o hrobku řádně starala a nechala jméno Lídy Baarové vytesat na náhrobek – nahoru, na první místo, jak si slavná herečka výslovně přála. Marie Babková na něm pak skromně zaujala tu nejspodnější pozici.

Hrob rodiny Babkových v Praze-Strašnicích

 

user-avatar

Blondie

22. 05. 2015 | 15:30

> ExtraStory   |   Inzerce