Když lidé vyrazili z Afriky do Eurasie, potkali se s neandrtálci a došlo i na sex. Vzájemně si předali své geny.

Když lidé vyrazili z Afriky do Eurasie, potkali se s neandrtálci a došlo i na sex. Vzájemně si předali své geny. | zdroj: pinterest


Lidé měli sex s neandrtálci už před 100 000 lety! Mají kvůli tomu dnes deprese

TÉMATA: antropologie | vývoj člověka

user-avatar

Irena Gruberová

4. 03. 2016 | 11:00

Neandrtálci se s lidmi dnešního typu pářili přinejmenším o 35 tisíc let dříve, než se původně myslelo. Vědci našli pro své tvrzení důkaz v DNA neandrtálců ze Sibiře. Do jejich genomu se lidská DNA otiskla již před 100 000 lety!

Mezinárodní tým vědců vedený Sergim Castellanem z Institutu Maxe Plancka pro vývojovou antropologii v Lipsku porovnal DNA čtyř vyhynulých hominidů z rodu Homo – neandrtálce a denisovana ze Sibiře a dvou neandrtálců z Evropy. Rovněž podrobili zkoumání 500 genomů žijících Afričanů. Výsledkem studie uveřejněné nedávno v časopise Nature je zjištění, že sibiřský neandrtálec měl mnohem více společného s dnešními Afričany než s denisovany či evropskými neandrtálci.

Důkazem o křížení moderních lidí s neandrtálci je tato kost z prstu u nohy, která se našla v Denisově jeskyni na Altaji v Rusku.

Už dlouho se sice ví, že mezi neandrtálci a moderními lidmi docházelo k sexu, jen se mělo za to, že se tak dělo před 47 000 až 65 000 lety. Stopy neandrtálské DNA přenesené na člověka se dají vysledovat v našich genomech i dnes, a jak výzkumy prokazují, mají vliv i na naše současné zdraví – od různých závislostí, například na nikotinu, až po alergie. Nicméně dosud chyběl důkaz o tom, že se geny přenesly i obráceným směrem – tedy z moderního člověka na neandrtálce.

„Věděli jsme z neandrtálské DNA nalezené v genomech lidí mimo Afriku, že se lidé s neandrtálci křížili. Předpokládalo se, že k tomuto křížení nedošlo dřív než před 65 000 lety, přibližně v době, kdy se populace moderních lidí rozšířily z Afriky do Eurasie. Nyní máme důkaz o obohacení neandrtálského genomu moderním člověkem. Je to pravděpodobně výsledek mnohem časnějšího křížení,“ uvedl Sergi Castellano.

Lidé dnešního typu migrovali z Afriky mnohem dříve – už před 100 000 lety.

Na rozdíl od sibiřského neandrtálce však ti ze Španělska a Chorvatska v sobě nemají ani kousek z moderní lidské DNA. To vede badatele k přesvědčení, že skupina moderních lidí migrovala z Afriky mnohem dříve, než se soudilo. Na neandrtálce tito migranti narazili někde na Arabském poloostrově či ve východním Středomoří, soudě podle archeologických nálezů objevených v těchto oblastech. S neandrtálci se ovšem mohli zkřížit i mnohem dál na východ, až na území dnešní Číny, kde archeologové loni objevili 47 lidských zubů pocházejících z doby před 80 až 120 tisíci lety.

„Mnoho let byly hypotézy o ranější migraci z Afriky považovány za kacířské,“ připomíná archeolog Michael Petraglia z Oxfordské univerzity. Teď však tato představa nepůsobí vůbec výstředně. Poslední výzkumy tak otevřely novou, dosud neznámou epizodu v lidské evoluci, kterou bude třeba ještě dál zkoumat.

S neandrtálci máme společného víc, než jsme si mysleli.

Máme se bát svého vnitřního neandrtálce?

Někteří z nás ukrývají ve svém genomu temné tajemství – zápis v DNA, který prozrazuje, že naši předci praktikovali sex s níže vyvinutými neandrtálci. Do jaké míry nás toto dědictví dnes ovlivňuje? Tým Corinne Simontiové z Vanderbiltovy univerzity v Nashville zkoumal lékařské záznamy a genetická data více než 28 tisíc lidí evropského původu. Našli přitom malé, ale významné souvislosti mezi přítomností jistých segmentů neandrtálské DNA a výskytem zdravotních obtíží, včetně deprese a závislostí.

„Mozek je neuvěřitelně složitý, takže je logické očekávat, že zavádění změn z odlišných vývojových směrů může mít negativní důsledky,“ prohlásila Simontiová. To ovšem neznamená, že každý člověk, který trpí depresemi nebo závislostmi, je potomkem tohoto mezidruhového křížení. Existuje mnoho dalších faktorů, které zmíněné poruchy zapříčiňují. Ostatně mnoho z naší DNA je cizího původu – od vyhynulých lidských druhů až po viry – a tohle vše může mít na naše zdraví jak dobrý, tak i špatný vliv.

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Irena Gruberová

4. 03. 2016 | 11:00