Jedna z obyvatel vesnice Šojna si již zvykla na to, že její dům bývá často zavátý pískem.

Jedna z obyvatel vesnice Šojna si již zvykla na to, že její dům bývá často zavátý pískem. | zdroj: azimutx.ru


Lidé z ruské vesnice Šojna se musí ze svých domů prokopávat

TÉMATA: planeta | rusko | extrémy

user-avatar

Yvonne K.

11. 09. 2016 | 09:00

Malá ruská vesnice Šojna leží na samém okraji polárního kruhu u Bílého moře. Navzdory chladným teplotám se tu rozprostírá poušť, označována jako nejsevernější poušť světa. Kam jen oko pohlédne, všechno tu pokrývá písek, a těch několik málo lidí, kteří zde žijí, na noc nezavírají pro jistotu dveře svého domu. Co kdyby je pohyblivé písečné duny pohřbily? Ne vždy tomu tak ale bývalo…

Vesnička byla založena ve třicátých letech rybáři, které k pobřeží Bílého moře přitáhla hojnost ryb. Během následujících dvou dekád se osada rozrostla v rušný přístav s populací okolo 1500 lidí a flotilou sedmdesáti rybářských lodí. Ovšem netrvalo dlouho a nadměrný rybolov vlečnými sítěmi zdecimoval zdejší kolonie ryb, až nebylo co chytat. Mnoho rodin, kterým se tu dříve dařilo, se raději odstěhovalo. Dnes v Šojně žijí méně než čtyři stovky lidí, z nichž většina přežívá na sociálních dávkách nebo důchodech. Aby vyšli s penězi, přivydělávají si lovem korýšů a hus, ale nejlukrativnější profesí je být řidičem buldozeru. To proto, že domy tu během jedné noci zavane písek. Kdysi rušný rybářský přístav, dnes pískem zavátá díra.

Dnešní Šojna prakticky leží uprostřed pouště, ač historické záznamy ukazují, že v době svého vzniku ve 30. letech tu byla panenská krajina pokrytá mechem a stromy. Nikdo přesně neví, co přiválo písek do vesnice, nicméně odborníci se domnívají, že to zapříčinilo nadměrné rybaření, které poškodilo vegetaci na dně moře. S každým přílivem moře k břehům přinášelo další vlny písku. Katastrofa započala v době perestrojky, v 80. letech.Během 80. let začal písek dosahovat k prahům domů a na počátku 90. let doslova zaplavil město. Když se jednoho rána obyvatelé probudili, písečné duny jim zakrývaly téměř celá okna, takže jen úzký proužek slunečního světla pronikal oknem do jejich pokojů. Od té doby na noc nezavírají dveře a někteří vylézají z domu otvorem ve střeše. Utírání prachu nebo zametání v domě se tak stalo naprosto zbytečnou domácí prací.Typické obydlí v Šojně

Písek odsoudil obyvatele Šojny k izolaci od okolního světa. Nejsou tu silnice ani železnice, lidé se tu neustále boří nohama v závějích písku, což jim způsobuje psychické problémy. Jediný způsob, jak se odtud dostat pryč, je po moři nebo letecky. Chlapec s lodičkou

I přes všechny tyto potíže jsou však místní na své atypické osídlení hrdí a k turistům se chovají velmi pohostinně. Ve vsi nejsou žádné hotely ani restaurace, jen dva obchody, ale lidé z Šojny nemají problém pozvat cizince k sobě domů a uspořádat pro ně rybí slavnosti navzdory nedostatku ryb v moři. Vraky lodí

Šojna je dnes označována za ekologickou katastrofu. Vědci se sem vydávají, aby fenomén písečné migrace studovali a pochopili a našli způsob, jak jej zastavit. Dokonce norský architekt Jan Gunnar Skjeldsøy přinesl několik architektonických řešení pro bydlení v těchto nehostinných podmínkách.

 

user-avatar

Yvonne K.

11. 09. 2016 | 09:00

> ExtraStory   |   Inzerce