Vědci analyzovali skeny mozků více než 1000 lidí, kteří se rozhodovali pro dobročinnost, a zjistili významné rozdíly, pokud tak činí z altruistických nebo strategických důvodů.

Vědci analyzovali skeny mozků více než 1000 lidí, kteří se rozhodovali pro dobročinnost, a zjistili významné rozdíly, pokud tak činí z altruistických nebo strategických důvodů. | zdroj: inc.com


Lidská dobrota skutečně září, potvrdili vědci

TÉMATA: výzkum | psychologie | dobročinnost | altruismus | lidský mozek

user-avatar

Yvonne K.

24. 03. 2019 | 10:00

Bývá zvykem nasazovat světcům a dobrotivým lidem kolem hlavy jejich svatozář. Někteří tvrdí, že dobrotiví lidé jsou opravdu plní světla, mají zářivou auru a působí na druhé vřelým dojmem. A jak se ukázalo, nejde jenom o dojmy. Nedávné výzkumy potvrdily, že takzvaný glow-warm efekt filantropie je skutečný.

Proč lidé přispívají na charitní účely? V případě, že jde o katastrofy jako třeba tsunami, se může odpověď zdát jednoduchá: lidé dávají, aby eliminovali chudobu a utrpení. Tato motivace je čistě altruistická.  Ale existuje i jiná odpověď. Lidé mohou zažívat tzv. „warm glow“ (česky teplá záře) efekt z dávání.

Warm glow efekt se někdy též nazývá Valmontův efekt po vikomtu Valmontovi ze slavného románu v dopisech Choderlose de Laclose Nebezpečné známosti (1782). Ten konal charitativní činnost z čistě sobeckých motivů, aby tím svedl vytouženou ženu. Věděl, že agenti jeho vytoužené ženy ho sledují a předávají zprávy o jeho chování, proto vyhledával chudé a platil za ně daně. Nakonec se však přiznal, že mu pomoc druhým, přestože ji dělal „na oko“, přinášela dobrý pocit.

Již dřívější studie naznačovaly, že dobročinnost aktivuje mozkový systém odměny, což je speciální síť mozkových neuronů, které spolu komunikují prostřednictvím dopaminu. Právě s aktivací této sítě jsou spojeny příjemné pocity, uspokojení a slast. Nedávný výzkum vedený psychology ze Sussexské univerzity je však první, který rozdělil dobročinnost do dvou kategorií – altruistické a strategické.

Sussexští výzkumníci zjistili, že mozkové oblasti odměny se více aktivují – to znamená využívají víc kyslíku, když lidé konají dobro ze strategických důvodů, protože je tu možnost, že jim to druzí nějak oplatí. Nicméně došli rovněž ke zjištění, že čistě nezištné alturistické konání, bez naděje na osobní prospěch, aktivuje také mozkový systém odměn a kromě toho ještě další oblasti mozku (v subgenuálním kortexu přední cinguly). Jinými slovy, u čistého altruismu se mozek aktivuje víc a vícero způsoby, než když člověk za svoji pomoc očekává nějakou odměnu či výhodu.

Strategická dobročinnost může dokonce způsobit, že se budete cítit hůř a vaše zář zeslábne. "Kdyby po dlouhém dni, kdy jste kamarádovi pomáhal přestěhovat se do jiného domu, vám za to dali pár babek, asi byste se cítili nedoceněni a méně ochotni znovu pomáhat. Objetí a laskavá slova však mohou vyvolat teplou záři a dát vám uspokojující pocit, že si vás druzí váží,” vysvětluje spoluautorka studie Jo Cutlerová.

V konečném důsledku záleží na tom, s jakým záměrem “pácháme” dobro. Podle vedoucího studie ředitele laboratoře pro sociální rozhodování na Sussexské univerzitě Dr. Daniela Campbella-Meiklejohna by sice někteří mohli namítnout, že podstatné jsou činy, nikoli motivace. Pokud ale pochopíme, proč jsou lidé schopni pomáhat a obdarovávat, aniž by z toho měli nějaký benefit, budou různé dobročinné organizace a spolky vědět, jak lidi motivovat a inspirovat, aby se dobrovolně zapojili, přispívali na charitu nebo podporovali ostatní ve své komunitě, což je významný aspekt pro společnost, která chce fungovat na bázi spolupráci.




 

 

user-avatar

Yvonne K.

24. 03. 2019 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce