Homo sapiens sapiens je sice člověk dvakrát rozumný, ale mozek má menší než kromaňonec.

Homo sapiens sapiens je sice člověk dvakrát rozumný, ale mozek má menší než kromaňonec. | zdroj: messagetoeagle.com


Lidský mozek se před 20 000 lety začal zmenšovat. Jsme snad hloupější?

TÉMATA: vývoj člověka | antropologie | biologie | pravěk

user-avatar

Yvonne K.

20. 05. 2017 | 11:00

Kromaňonský člověk, který žil v Evropě před dvaceti až třiceti tisíci lety, měl největší mozek ze všech známých lidských druhů. Dnešní člověk ho má oproti kromaňonci zhruba o deset procent menší. Mozek se nám začal zmenšovat před 20 000 lety a od té doby se kousíček po kousíčku dál scvrkává. Značí to snad, že lidstvo hloupne, anebo jde o příznivý evoluční proces?

Vědci se ohledně tohoto tématu rozcházejí a existují různé teorie, které se pokoušejí zmenšování lidského mozku vysvětlit. Podle Christophera Stringera, paleoantropologa z Národního historického muzea v Londýně, to souvisí s úbytkem průměrného lidského těla za posledních 10 000 let.

Větší tělo si totiž žádá také větší nervový systém, a tudíž i větší mozek. To, že nám fyzické hmoty ubývá, za to vděčíme teplejším podmínkám na Zemi po skončení poslední doby ledové. Chladnější podnebí favorizuje objemnější těla, protože jsou schopna lépe uchovávat vnitřní teplo. Teplejší klima naopak klade na lidské tělo podstatně menší fyzické nároky.

Snazší život, lehčí mozek

Naši předkové potřebovali větší mozky, protože žili ve velmi nehostinných a drsných podmínkách. Životní podmínky se však v posledních tisíciletích pro lidi dnešního typu změnily. Profesor psychologie David Geary z Univerzity v Missouri si myslí, že velikost mozku se snížila vzhledem k nárůstu hustoty obyvatelstva na planetě. Jakmile se začaly vytvářet složitěji organizované společnosti,  lidé nemuseli být tolik schopní, chytří a šikovní, aby přežili. Od opice k počítači

Lidem dnes ve velké míře slouží moderní technologie, které jim pomáhají informace a data uchovávat a zpracovávat externě, tedy v knihách, počítačích, na síti, takže už nepotřebujeme mít k dispozici tak objemný mozek, který je energeticky náročné vyživovat a udržovat v provozu. Vědci se domnívají, že větší mozek je při zvládání určitých úkolů, jako třeba rychlých výpočtů, méně efektivní kvůli delším nervovým spojům.

Brian Hare, antropolog z Dukeovy univerzity v Severní Karolíně, nepovažuje úbytek velikosti mozku za negativní proces. Naopak, jde podle něj o evoluční výhodu, neboť to svědčí o tom, že jsme “krotšími” a méně agresivními. Když se totiž podíváme na zvířecí říši, všimneme si, že například šimpanzi bonopo, kteří mají mají menší mozek než šimpanzi učenliví, jsou oproti nim mnohem méně bojovní a útoční.

Mnoho vědců však rovněž připouští i tu možnost, že za zmenšováním našich mozků stojí to, že skutečně hloupneme. Čím víc totiž závisíme na technologiích, které za nás pracují, o to méně si namáháme vlastní hlavu. Způsob, jakým žijeme, tak možná též ovlivňuje velikost našich mozků.

 

user-avatar

Yvonne K.

20. 05. 2017 | 11:00

> ExtraStory   |   Inzerce