Olivier de Funès na plátně svému slavnému, charismatickému otci sice zdatně sekundoval, ale odmítl žít v jeho stínu.

Olivier de Funès na plátně svému slavnému, charismatickému otci sice zdatně sekundoval, ale odmítl žít v jeho stínu. | zdroj: twitter.com


Louis de Funès si přál, aby syn Olivier šel v jeho stopách, ten ale mířil mnohem výš

TÉMATA: herci | film | louis de funès | rodiče a děti

user-avatar

Yvonne K.

11. 08. 2019 | 10:00

Po boku slavného francouzského komika Louise de Funèse se v několika filmech objevil jeho nejmladší syn Olivier. Tmavovlasý, modrooký mladík na plátně zaujal hlavně svým fešným zevnějškem, jinak však zůstal ve stínu svého úspěšného otce. Zřejmě i to bylo důvodem, proč s herectvím v pouhých 22 letech nadobro skončil a vydal se na dráhu dopravního letce.

Olivier de Funès byl třetím, nejmladším synem Louise de Funèse a jediným, který zkoušel jít v otcových šlépějích. Před kamerou se ocitl více méně na naléhání svého otce, kterému se neodvažovali odporovat někdy ani sami režiséři. Jeho filmová kariéra však byla velmi krátká, trvala jen šest let a za tu dobu si Olivier stihl zahrát v šesti filmech, pokaždé se svým otcem a nejčastěji v roli jeho syna.

Debutoval jako šestnáctiletý v krimi komedii Fantomas se zlobí (1965) vedle takových hereckých legend, jako byli kromě jeho otce Jean Marais a Mylène Demongeotová. Následovala komedie Grand restaurant pana Septima (1966), kde dostal malou roli kuchtíka. V komedii Senzační prázdniny (1967) na sebe upozornil rolí mladšího syna cholerického ředitele školy, který svému tatínkovi pochlebuje a na všechny donáší, aby odvrátil pozornost od sebe. Syna svého vlastního otce si Olivier ,,střihnul“ i ve filmu Hibernatus (1969). 

Zřejmě nejlepší výkon podal v hudební komedii Piti, piti, pa (1970), kde hrál pro změnu synovce hlavní postavy – choreografa Evanse, jak jinak než opět v podání  Louise de Funèse. Skladatel François de Roubaix tehdy využil skutečnosti, že Olivier hraje na bicí v rockové kapele, a vytvořil pro něj speciální part. Kromě toho si zde Olivier také zazpíval v duetu se svým otcem. Na zdařilou spolupráci hodlal režisér Serge Korber navázat absurdní komedií Na stromě (1971) a opět do hlavních rolí obsadil Louise de Funèse s jeho synem. Na rozdíl od předchozího snímku se úspěch tentokrát nekonal a nepomohla ani hvězdná přítomnost Geraldiny Chaplinové, dcery Charlese Chaplina. 

Olivier de Funès se pak rozhodl pověsit herectví definitivně na hřebík a věnovat se své skutečné vášni: letectví. Od dětství snil o tom, že se stane pilotem letecké společnosti. Otec mu toto rozhodnutí nijak nerozmlouval, údajně ani nechtěl, aby se živil celý život jako herec. Olivier později přiznal, že jej herectví jistou dobu vábilo, ale uvědomil si, že jde o nejistou profesi a že úspěch v šoubyznyse je věc poněkud vrtkavá. 

Navzdory svému slavnému příjmení však zůstal nějakou dobu nezaměstnaný. “V sedmdesátých letech aerolinky nenabíraly a já byl pět let bez práce,” prozradil v jednom rozhovoru. Nakonec získal místo druhého pilota ve společnosti Air Interm a poté se stal kapitánem společnosti Air France. „Vždycky jsem se bavil reakcemi cestujících, když jsem na mikrofonu oznámil své jméno,“ vzpomíná Olivier, který je již několik let v důchodu a letos slaví kulaté sedmdesátiny.

K filmu se Olivier de Funès po čase vrátil, ale už v v úplně jiné roli. Společně se svým bratrem Patrickem (který je mimochodem lékař) se podílel na scénáři k životopisnému filmu Louise de Funès  – Jeho lidský humor (2003). 

 

user-avatar

Yvonne K.

11. 08. 2019 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce