Kromě zastavení a zamyšlení nabízí kutnohorský kromlech také překrásný výhled na Kutnou Horu a její okolí. Foto: Michal Horáček

Kromě zastavení a zamyšlení nabízí kutnohorský kromlech také překrásný výhled na Kutnou Horu a její okolí. Foto: Michal Horáček | zdroj: facebook


Magické kutnohorské menhiry - kamenný kruh s energií krajiny

TÉMATA: menhiry | megality | kutná hora | turistické atrakce | extra nápady

user-avatar

Václav Pokorný

13. 11. 2018 | 09:00

Kutná Hora získala díky partě nadšenců před několika lety další turistickou atrakci – menhiry. Nejsou postaveny jako módní výstřelek ani jako připomínka starých časů, ale mají za "úkol" obnovit energii krajiny a města. Kamennému kruhu se 14 menhiry o průměru 20 metrů dominuje třímetrovou výškou a váhou šesti tun centrální kámen zvaný Goliáš. Magičnost tohoto místa pak dokresluje linie dalších šesti menhirů směřujících k Lechovu kameni u Kouřimi a Pražskému hradu.

Návštěvníci dnešní Kutné Hory mají toto město spojené převážně s návštěvou gotických historických památek. K těmto památkám v nedávné době přibyla nová dominanta, která se dnes tyčí nad městem. Jde o úžasné kruhové seskupení menhirů, které mají za úkol obnovit energii krajiny a města a kde si návštěvník může plnými doušky vychutnat zemskou energii. Na začátku projektu byla parta nadšených lidí z kutnohorského občanského sdružení Denemark, které se věnuje aktivní ochraně přírody. Ve spolupráci s lidmi kolem psychotronika Pavla Kozáka vybrali jako vhodné místo lokalitu na tzv. "malém Sukově", přímo nad Kutnou Horou.

V dubnu roku 2012 místo nejprve zaměřili a vykopali značky, jámy pak bylo nutné prohloubit a začistit. “Pak už jsme postupně sázeli jednotlivé kameny do betonového základu,” stojí na webových stránkách spolku Denemark. Nejprve vznikl kamenný kruh (kromlech) se 14 menhiry o průměru 20 metrů. Do jeho středu byl umístěn žulový kámen z Morašického lomu, vysoký tři metry a vážící šest tun. Pod něj byla umístěna pamětní schránka s mnoha osobními i veřejnými archiváliemi. Kámen to nemohl být ledajaký, musel obsahovat hodně křemene, který je přirozeným vodičem energie. Jako vhodným se ukázala žula z morašického lomu.

Každý kámen byl nasměrován na nějaké místo či okolní památku. Kamenný stůl, stejně jako malý menhir před ním, směřuje na  kostel Všech svatých na hřbitově. Jehlovitý kámen směřuje na kostel Matky Boží na Náměti. Další kámen je spojnicí menhiru a kostela sv. Petra a Pavla v Čáslavi. Kámen vlevo od něj ukazuje k východu a zároveň na cisterciáký klášter a chrám Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci. Další z kamenů pak připomíná směr, kde kdysi stával kostel Máří Magdaleny. Menší kámen pak směřuje na kostel sv. Vavřince na Kaňku. Předposlední kámen je situován do směru keltské svatyně u Libenic. Poslední kámen směřuje na západ.

“V létě 2012 jsme oslovili pana Pavla Bartla s kamarády, kteří menhiry staví již mnoho let. Nejdřív to vypadalo na to, že naše kameny jsou mrtvé. Nakonec jsme museli několik z nich přemístit, aby došlo ke správnému proudění energie. Kamenný kruh se tím oživil a vše bylo v naprostém pořádku,” sdělil hlavní iniciátor projektu Martin Starý. Následně přibyla u kamenného kruhu ještě linie ze šesti kamenů, která směřuje od centrálního kamene směrem k Lechovu kameni u Kouřimi a k Pražskému hradu.

Každému, kdo toto místo navštíví, se vzdáleně vybaví slavnější britské Stonehenge, a stejně jako na pláni Salisbury, tak i v kamenném kruhu u Kutné Hory se každoročně pořádají oslavy letního slunovratu s ohněm a bubnováním. 

user-avatar

Václav Pokorný

13. 11. 2018 | 09:00

> ExtraStory   |   Inzerce