Více než 20 let tato kostra hominida vyvolává spory mezi vědci.

Více než 20 let tato kostra hominida vyvolává spory mezi vědci. | zdroj: ancientpages.com/sciencenewsforstudents.org


„Malá noha“ je zcela nový druh lidského předka, říkají vědci

TÉMATA: paleoantropologie | vývoj člověka | hominidi | australopiték

user-avatar

Yvonne K.

8. 06. 2019 | 09:30

Před více než 20 lety byla v jeskyni v Jihoafrické republice objevena téměř kompletní kostra hominida, který dostal přezdívku Malá noha (Little Foot). Není to tak dávno, co vědci většinu této kostry vydolovali z podkladu a podrobili analýze. Nyní tvrdí, že 3,67 milionu let stará Malá noha patřila ke zcela novému druhu lidského prapředka.

První části kostry Malé nohy nalezl profesor Ron Clarke už v 90. letech v Sterkfonteinských jeskyních na severozápadním okraji Johannesburgu – v oblasti, která je pro bohatou historii archeologických nálezů známá jako kolébka lidstva. Šlo o úlomky dolní končetiny a kůstku z chodidla, která nakonec dala lidskému prapředkovi jeho přezdívku. Clarke z jejich rozměrů nejdříve usuzoval, že patřila malé dívce.

"Možná je malá, ale může být velmi důležitá. Protože tak to všechno začalo – jednou malou kůstkou. A ta nám pomůže pochopit naše kořeny," prohlásil tehdy Clarke. On a jeho kolegové po prvotním nálezu strávili 20 let hledáním dalších úlomků, jejich analýzou a čištěním, než mohli téměř kompletně zachovalou kostru poskládat. Ukázalo se, že jde o ostatky starší ženy, jejíž jedno rameno bylo zdeformováno následkem nějakého zranění.

Nebylo jasné, zda kostra patří zástupci Australopithecus africanus nebo samostatnému druhu. Profesor Clarke proto v roce 2012 navrhl pro Malou nohu používat označení Australopithecus prometheus, původně vytvořené Raymondem Dartem pro nálezy z Makapansgat. Řada vědců však s tímto tvrzením polemizovala. Tak například evoluční biolog Robin Crompton z Liverpoolské univerzity v nedávné studii upozornil, že Malá noha má lidské boky a nohy delší než ruce, což naznačuje, že chodila vzpřímeně. Těmito znaky se nejvíc podobá 3.6 miliony let staré kostře přezdívané Big Man (Velký muž), nalezené ve východní Africe a řazené ke druhu Australopithecus afarensis.

Jiný výzkum, který vedla Amélie Beaudet z University of Witwatersrand, se s pomocí moderních snímacích technologií pokusil o 3D rekonstrukci mozku. Umožňoval to výjimečně dobře zachovalý a takřka kompletní odlitek vnitřku lebky. Výsledek pak porovnali s podobnými digitálními odlitky deseti jiných jihoafrických hominidů. Tyto fosilie byly staré v rozmezí 1,5 milionu až 3 milionů let.

Ze srovnání vyplynulo, že Malá noha měla malý mozek – asi třetinu objemu mozku dnešní moderní ženy. Svými rysy, jako třeba větší zrakovou kůrou, měl tento mozek mnohem blíže k šimpanzovi než k jakémukoliv jinému africkému hominidovi. To podle vědců není až tak překvapivé, neboť Malá noha je nejstarší známý africký hominid. O jeho zařazení se budou vědci zřejmě ještě nějakou dobu přít, v každém případě se potvrzuje, že předchůdci člověka se vyskytovali se v několika odlišných druzích.



user-avatar

Yvonne K.

8. 06. 2019 | 09:30

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu