Na ostrůvku Yap mají prazvláštní místní měnu. | zdroj: youtube.com


Malý ostrůvek má nejtvrdší a nejtěžší měnu na světě

TÉMATA: měna | platidla | peníze | artefakty | mikronésie

user-avatar

Tomáš Chalupa

24. 05. 2018 | 07:56

O tichomořském ostrově Yap se v ekonomických zprávách rozhodně nic nedočtete. Ale tento ostrůvek má jedno nezpochybnitelné prvenství. Jeho měna je nejtěžší a nejtvrdší ze všech.

Všechny ostrovy v Mikronésii používají jako oficiální měnu americký dolar. Ovšem výjimkou je právě Yap. Jeho obyvatelé mají kromě dolaru ještě jednu oficiální měnu. Tou jsou obří vápencové disky, které jsou v podstatě místními mincemi. Ovšem velmi neobvyklými. Některé z nich totiž váží více než osobní automobil.

Po celém ostrově jsou rozesety desítky tisíc těchto vápencových disků. Jsou u hotelů, hluboko v lese nebo na pláži. Většina z nich je ale skladována v místních „bankách“. Banku má každá vesnice a jde v podstatě o chýši, kde jsou tyto obří kameny uschovány.

Odhaduje se, že na ostrově je přibližně 13 tisíc těchto disků. Jejich velikost začíná někde na 30 centimetrech v průměru, až po giganty s 3,5 metrů v průměru. A samozřejmě platí – čím větší, tím větší má hodnotu.

Tyto disky dříve sloužily jako reálné platidlo. Původně se dávaly darem, ale jak se jejich majiteli stávalo čím dál více lidí na ostrově, stala se z nich regulérní měna. Velikost byla určujícím faktorem pro hodnotu každé mince, ale nebyla jediným kritériem. Každá mince totiž měla cosi jako svůj rodokmen. Některé byly vzácnější než jiné. Pokud se někomu podařilo získat některý z těch cenných, byl ve vesnici vážen a stal se ihned boháčem.

Zajímavý byl postup u obřích disků, které nebylo možné běžně přemisťovat, a ležely tak stále na tom samém místě. Jeho majitel je mohl přesto použít jako platidlo za nějakou opravdu cennou věc. Mince zůstala fyzicky stále na tom samém místě, ale její majitel se dohodou uskutečněnou při obchodu změnil. A všichni na ostrově tuto transakci akceptovali. Platilo to i o kamenech, které se fyzicky nenacházely na ostrově nebo byly na nepřístupných místech. I ty měly svou hodnotu.

Kamenné mince na Yapu nebyly nikdy nástrojem každodenní směny, ale měly stejnou podstatu jako dnes třeba zlato. Uchovávaly hodnotu a používaly se k obchodu jen výjimečně, většinou k nějakým velmi důležitým transakcím.

Dnes se o těchto kamenných penezích z Yapu píše v odborné ekonomické literatuře jako o klasické ukázce, jak vlastně fungují peníze. Ukazuje se na nich, že podstatou hodnoty není samotný materiál (vápenec je bezcenný), ale je potřebná shoda ve společnosti, která určí, že zrovna tento materiál bude považován za hodnotný.

user-avatar

Tomáš Chalupa

24. 05. 2018 | 07:56

> ExtraStory   |   Inzerce