Marco Siffredi nedokázal sjet Everest a zahynul na jeho svazích.

Marco Siffredi nedokázal sjet Everest a zahynul na jeho svazích. | zdroj: allthatsinteresting.com


Marco Siffredi se pokusil sjet na snowboardu Mount Everest, stálo ho to život

TÉMATA: mont everest | snowboarding | extrémy | tragédie | extrémní lyžování

user-avatar

Tomáš Chalupa

6. 09. 2018 | 11:30

Marco Siffredi byl horolezec a vášnivý snowboardista. Významná postava snowboardingu, která ráda zkoušela nemožné. Siffredimu se jeho poslední, nejodvážnější kousek, stal osudným.

Na Mount Everestu už zemřely tisíce lidí, kteří se snažili dostat na vrchol této nejvyšší hory. Mnoho z nich zemřelo až při zpátečním sestupu. Jen jeden člověk ale zahynul, když jel dolů na snowboardu. Marco Siffredi se na vrchol nejvyšší hory dostal jedno krásné, slunečné odpoledne. Třiadvacetiletý francouzský snowboardista měl s sebou své prkno a hodlal se zapsat nesmazatelně do dějin horolezectví i snowboardingu. Jeho nápad byl šílený. Hodlal sjet dolů na prkně.

Nebyl na Everestu poprvé, jeho vrchol dobyl už rok předtím, když hledal podle svých slov „zlatý grál snowboardistů“. Cestu z vrcholu dolů, kterou by mohlo být možné sjet na snowboardu. Už tehdy bylo jasné, že výstup na vrchol pro něj vlastně nepředstavuje výzvu. To, co ho žene na extrémní svahy Everestu, je právě jeho láska ke snowboardingu. Cesta, kterou si vytipoval, ale nebyla ten rok dobře zasněžená. Zvolil tedy nakonec jinou. O rok později ale byla trasa pod nádherným sněhem. I počasí pokusu přálo, jako by se bohové hor rozhodli, že tohoto odváženého mladíka nechají uskutečnit jeho bláznivý sen.

Siffredi při výstupu na Everest

Měl za sebou 12 a půl hodiny namáhavého výstupu na vrchol společně se třemi šerpy. Doba výstupu byla třikrát delší, než s jakou počítal, ale na vrcholu byl plný radosti. Počasí snad ani nemohlo být lepší, stejně tak kvalita sněhu.

Jenže než se připravil k sestupu, uběhlo ještě několik hodin a nad vrcholem se začaly stahovat černé mraky. Šerpové ho začali odrazovat, počasí se může každou chvíli zkazit, bude lepší sejít dolů po svých do tábora a zítra se pokusit o sjezd znovu. Siffredi o něčem podobném nechtěl ani slyšet. Věděl, že pro tuto chvíli se narodil, že na ni čekal rok od minulého výstupu a že nyní prostě musí jet dolů.

Poslední záběr Siffrediho při sjezdu z Everestu

Cesta, kterou se vydal dolů, se jmenovala Hornbeinův kuloár. Šerpové ho viděli naposled, jak mizel v mlžných mracích pod nimi. Muži se rychle vydali dolů, protože věděli, že nemají času nazbyt. Po cestě se nakrátko roztrhaly mraky a oni spatřili svah pod sebou. Na něm byla osamělá postava, která zvolna sjížděla dolů na snowboardu. Siffredi stále bojoval. Když ale o několik hodin později dorazili do tábora, Siffredi tam nebyl. Stále se nevrátil ze svahů hory. Navždy zmizel, jeho tělo nebylo nikdy nalezeno.

Teorií o tom, co se s ním stalo, je mnoho. Nejčastěji se mluví o tom, že se stal obětí obtížných podmínek na Everestu a také mu zřejmě došly síly. Nikdo s ním nebyl, stačilo na chvíli upadnout do spánku a už by se nikdy neprobudil, i kdyby byl padesát metrů od tábora. Mohl také spadnout a zřítit se ze svahu dolů. Mluvilo se i o možnosti, že jej zabila lavina. Tu nemusel v husté mlze nikdo z tábora vidět.

Marcova sestra Shooty se domnívá, že Marco sestup zvládl a dodnes je naživu. Je to samozřejmě bláznivá teorie, kterou si vytvořila, aby ulevila smutku ze ztráty bratra. Marco v jejích představách žije s místními šerpy a pastevci jaků a užívá si svobodného života, který tak miloval. Věřit této teorii sice příliš nelze, ale je to krásná představa pro zmírnění bolesti a uklidnění mysli.

user-avatar

Tomáš Chalupa

6. 09. 2018 | 11:30

> ExtraStory   |   Inzerce