Kamenný kruh Mzoura v Maroku je nejčastěji spojován s řeckými mýty o obru Antaiovi.

Kamenný kruh Mzoura v Maroku je nejčastěji spojován s řeckými mýty o obru Antaiovi. | zdroj: ancient-origins.net


Marocké megality Mzoura: Byl největší kamenný kruh v Africe hrobkou obra Antaia?

TÉMATA: afrika | maroko | archeologie | starověk | megality | menhiry | kromlech | henge | obři | báje | mýty | antika

user-avatar

Yvonne K.

16. 09. 2019 | 10:30

Ač je Mzoura označována za největší kromlech na světě, který se může se směle měřit s kamennými kruhy na Britských ostrovech, existuje o ní jen velmi malé povědomí. Podle antických pramenů mohly kameny označovat hrobku mýtického obra jménem Antaios.

Záhadný okrouhlý kruh z menhirů, odborně nazývaný kromlech, je situován přibližně 11 kilometrů od nejbližšího marockého města Asilah a asi 27 km od ruin starověkého města Lixus. Kruh tvoří 168 kamenů, které obklopují tumulus (uměle navršený násep) o průměru téměř 55 metrů. Má se za to, že původně tu stálo celkem 175 menhirů. Nejvyšší z nich měří na výšku více než pět metrů. 

O této památce se západní svět poprvé dozvěděl v roce 1830, tedy tisíce let po svém vzniku, nicméně nikdy nebyla důkladně prozkoumána. Jediný skutečně odborný průzkum zde v sedmdesátých letech prováděl hledač Atlantidy, americký badatel James Watt Mavor. Jeho studie odhalila spojení mezi Mzourou a jinými megalitickými památkami na Britských ostrovech.

„Zdá se to neuvěřitelné, ale Mzoura byl vytvořena buď stejnou kulturou, která postavila megalitické památky ve Francii, Británii a Irsku, nebo kulturou, která s nimi byla úzce spjata,” poznamenal americký spisovatel Graham Salisbury.

Místní Berbeři připisovali záhadné megality předislámským pohanským obrům a mágům. O tom, že dávní obři přinesli “mystické kameny s léčivými vlastnostmi” ze vzdáleného pobřeží Afriky až do Irska, se zmiňuje ve svém díle i středověký kněz a historik Geoffrey z Monmouthu, žijící v 1. polovině 12. století. Celkově však přímé historické zmínky o Mzouře ve starých textech chybí. Určitým náznakem by mohl životopis římského velitele Sertoria z pera řeckého historika Plútarcha, v němž se mimo jiné píše o jeho výpravě do Afriky. Sertorius se měl ve městě Tingis (dnešní Tanger) od místních lidí dozvědět, že ostatky obra Antaia, bájného zakladatele města, se nalézají uvnitř nedalekého pahorku.

Antaios byl podle  řecké mytologie synem boha moře Poseidóna a bohyně země Gaie. Byl to obr, který prý sídlil (a asi i vládl) v pouštních oblastech dnešní Libye. Byl proslulý tím, že každého cizince, který se přiblížil k jeho jeskyni, přinutil k zápasu. Vždycky zvítězil a poraženého bez milosti zabil. Svého přemožitele našel až v hrdinovi Héraklovi. Ten totiž vypozoroval, že Antaios čerpá sílu ze země. Proto jej vyzdvihl vysoko do vzduchu, aby se ani kouskem těla země nedotýkal, a zardousil jej.

I jiné staré texty umisťují Antaiovu hrobku do těsné blízkosti měst Lixus i Tingis, takže je docela možné, že příběhy o obru mohly být kromlechem Mzoura inspirovány. Plútarchos líčí, že Sertorius  hrobku otevřel a našel v ní obrovskou kostru. To jej naplnilo takovou hrůzou, že hrobku raději zase zavřel. Kromlech na kresbě z roku 1830.

Bohužel z tumulu se toho mnoho do dnešních dní nedochovalo, většinu zřejmě poškodily necitlivě vedené vykopávky ve 30. letech, kdy byl pahorek křížem krážem prokopán, aniž se našly kosti bájného obra. Okolní menhiry zase poškodili islámští extrémisté. Nicméně rozmístění kamenů naznačuje, že jejich stavitelé disponovali sofistikovanými matematickými znalostmi a byl jim znám princip Pythagorovy věty, tisíce let před jejím objevem. Elipsa je totiž konstruována pomocí pythagorejského pravoúhlého trojúhelníku v poměru 12, 35, 37. Stejná technika byla použita i při stavbě britských kamenných kruhů. 

Mzoura ovšem není jediným kamenným kruhem v Africe, který sdílí svou metodologii stavby s britskými lokalitami. Kruh Nabta Playa v jižním Egyptě rovněž odpovídá geometrii popsané Alexandrem Thomem (1894–1985). Tento britský strojní inženýr zjistil, že umístění menhirů, kamenné linie a kruhové kromlechy byly na různých místech budovány podle stejných kritérií. Badatel Thom to přisuzoval jejich shodnému využívání jako kamenných kalendářů nebo prehistorických astronomických observatoří

Dokud ovšem nebude kromlech Mzoura pořádně prozkoumán, nelze o jeho účelu ani původu říct nic určitého a vše zůstane v rovině spekulací a mýtů. A nad místem se dál bude vznášet otázka – je tady někde pochován obr, případně nějaký dávný místní vládce?

user-avatar

Yvonne K.

16. 09. 2019 | 10:30

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu