Maršál Josef Václav Radecký, barevná litografie z roku 1949. Autor Matthias Trentsensky

Maršál Josef Václav Radecký, barevná litografie z roku 1949. Autor Matthias Trentsensky | zdroj: wikicommons


Maršál Radecký porazil třikrát silnější armádu sardinského krále Karla Alberta ve slavné bitvě u Santa Lucie

TÉMATA: vojejvůdci | bitvy | 19. století | itálie | habsburská monarchie

user-avatar

Václav Pokorný

6. 05. 2018 | 18:00

Na začátku května roku 1848 se odehrála významná bitva v italském tažení rakouského maršála českého původu Václava Radeckého. Ten na předměstí Verony Santa Lucia úspěšně vzdoroval početně mnohem silnější armádě sardinského krále Karla Alberta Savojského. Sardinský král disponoval 50 tisíci vojáky a 60 děly, Radecký měl v té době jen 17 tisíc mužů a 54 děl.

V revolučním roce 1848 vypukly nepokoje v severoitalských městech, které se v březnu přenesly i do Milána, hlavní metropole této oblasti. Ve dnech 22.–23. března rakouská vojska pod vedením maršála Radeckého začala ustupovat před vzbouřenci, které podporoval sardinský král Karel Albert, do Verony.

Sardinské vojsko se 10. dubna rozložilo kolem pevnosti Peschiera, ale při snaze prolomit Radeckého postavení dál na východ, se střetlo 6. května s částí Radeckého armády u veronského předměstí Santa Lucia. Bitvy se jako sedmnáctiletý účastnil také arcivévoda a budoucí rakouský císař František Josef I. Arcivévoda František Josef I. v bitvě u Santa Lucia dne 6. května 1848. Autor: Louis Brown (1836 - 1916)

Sardinský král disponoval 50 tisíci vojáky a 60 děly, Radecký měl 17 tisíc mužů a 54 děl. Ráno o sedmé hodině začala bitva útokem sardinských vojáků. Nejzuřivější boj se rozpoutal u zdí vesnického hřbitova, který bránily dvě setniny 10. praporu polních myslivců pod vedením zde smrtelně raněného plukovníka Karla Kopala, rodáka z jihomoravských Ctidružic.

V průběhu bitvy vzdoroval Kopalův prapor sardinským ztečím plné tři hodiny. Díky vynikající střelecké dovednosti se jim dařilo kosit nepřátelské vojáky. Až v odpoledních hodinách se početně silnější sardinské oddíly rozhodly pro obchvat hřbitova, ovšem prapor se stáhl do nové pozice za hřbitovem. Karel Kopal, litografie od Adolfa Dauthage, asi 1848

Podobně se spořádaný ústup uskutečnil ještě jednou. Teprve pozdější příchod rakouských posil z pevnosti Verona donutil demoralizované a vyčerpané sardinské vojáky k ústupu a vyklizení pozic v Santa Lucii.

Císařský  10. myslivecký prapor  po bitvě obdržel několik vyznamenání za udatnost. Bitva byla prvním vítězstvím rakouských zbraní ve válce se Sardinií v roce 1848. Český rodák  maršál Radecký tak ve svých 82 letech opět prokázal, že patří mezi nejvýznamnější vojevůdce Evropy 19. století.

user-avatar

Václav Pokorný

6. 05. 2018 | 18:00

> ExtraStory   |   Inzerce