Masakr v Běchovicích. Popisek obrázku uvádí, že jsou masakrovány posily spěchající na pomoc Praze, ve skutečnosti šlo o masakr poražených revolucionářů navracejících se domů.

Masakr v Běchovicích. Popisek obrázku uvádí, že jsou masakrovány posily spěchající na pomoc Praze, ve skutečnosti šlo o masakr poražených revolucionářů navracejících se domů. | zdroj: wikicommons


Masakr na nádraží v Běchovicích: Vojáci stříleli do lidí jako pominutí

TÉMATA: 1848 | praha | povstání | revoluce | masakr | čechy | rakousko-uhersko

user-avatar

Václav Pokorný

17. 06. 2018 | 09:33

Potlačením pražského červnové povstání v roce 1848, při kterém zahynulo nejméně 43 osob, běsnění Windischgrätzových vojáků zdaleka ještě neskončilo. 17. června, v den porážky revoluce, začali na Běchovickém nádraží neurvale odzbrojovat asi sto příslušníků národních gard vracejících se z pražských barikád vlakem domů. Při tomto zákroku kdosi na vojáky vystřelil, na což reagovali bezhlavou palbou do oken vlaku i do lidí. Výsledek nesmyslné palby byl tragický: nejméně 7 lidí bylo zabito a minimálně 51 dalších bylo zraněno.

Krvavou tečkou za pražskou revolucí v roce 1848 se stal nesmyslný masakr na nádraží v Běchovicích, kde železnici střežili husaři ze Žatce a pěšáci z Terezína. Toto nádraží zvolil generál Windischgrätz za hlavní místo k prohlídkám vlaků mířících do Prahy a z ní. Běchovice, dnešní část Prahy, byly tehdy ve směru od Prahy první stanicí státní železniční dráhy, která od roku 1845 přes Českou Třebovou spojovala Prahu a Olomouc s Vídní.

17. června 1848, v den kapitulace povstalců, obsadil nádraží princ Hugo Windischgrätz se svou švadronou husarů, dále 9. a 10. pěší setnina Latourova pluku pod velením setníků Fialky a Elvenicha, prapor Khevenhullerova pluku a několik děl. Každý vlak, který projížděl, zastavili, odpojili lokomotivu a všechny vagony prohledali. V prvních dvou vlacích však žádné zbraně nenalezli. Budova nádraží v Praze-Běchovicích

Situace se změnila příjezdem ranního vlaku z Prahy, ve kterém se vracelo asi sto příslušníků národních gard z Chrudimi, Kutné Hory a Kolína. Ve vagonech sedělo až kolem dvou stovek civilistů, hlavně z bohatých měšťanských rodin, které se ze strachu rozhodly pro dočasnou evakuaci. Bylo tu i několik posledních účastníků Slovanského sjezdu, například Michail Bakunin a Ľudovít Štúr.

Z dobového tisku se dozvídáme, že po příjezdu tohoto vlaku do Běchovic vojáci zatarasili nádraží, odpojili lokomotivu a zazněl povel, aby povstalci vydali zbraně. Pušky, píky, štuce, bodce, nože, šavle, několik praporů a bubnů bylo vydáno, při čemž se vojáci chovali velmi neurvale a na povstalce doráželi. Vtom padl výstřel, o němž nebylo nikdy zjištěno, odkud a kde se vzal. Husaři však reagovali jak smyslů zbavení, přeskákali hrazení a pálili z pistolí do vlaku a cestujících. Pěšáci přijaté pušky obraceli proti vlaku a stříleli dovnitř vagónů, bez ohledu nato, že tam byly ženy a děti. Stará pohlednice z Běchovic

Lidé, aby unikli jisté smrti, skákali z vagónů, ale ani tam nebyli v bezpečí. Bodáky, pažbami a šavlemi pěšáci a husaři doráželi téměř na každého. Rytmistr sice vydal rozkaz, aby všichni cestující zůstali ve vlaku, avšak vojáci sami tahali z prvních vagónů studenty a jiné osoby a s kletbami do nich bodali a bušili. Poté je hnali do nádražní budovy, kam začaly prchat i ženy s dětmi.

Snad ještě většímu neštěstí v ten den zabránil setník Fialka, který se s nasazením vlastního života stavěl proti zdivočelým vojákům, s nimiž v rubání lidí závodili i někteří důstojníci. Fialka se vrhl i proti zástupu husarů a dostal se do nebezpečí, že od nich bude posekán. Vojáci jeho setniny mu však přispěchali na pomoc, přičemž dva utrpěli zranění. Červnové povstání v Praze

Po masakru byl vlak seřazen, někteří těžce zranění zůstali v Běchovicích a jiné, krvácející z ran, z nichž některé byly smrtelné, nechali ve vlaku. Když vlak vyjížděl, bylo z něj vidět, jak do polí prchajícího mladého truhláře zastřelil voják, bodákem ho pak propíchl a mrtvolu hodil do strouhy. Jeden ze zraněných zemřel dříve, než vlak dojel do Úval. Až zde byla raněným poskytnuta první pomoc a u místní studny omyty rány.

Při řádění Windischgrätzových vojáků bylo na Běchovickém nádraží zabito nejméně 7 lidí a nespočet lidí z Kutnohorska, Kolínska a Čáslavska zůstalo zraněných. Aktéři tohoto nesmyslného masakru nebyli nikdy potrestáni.

user-avatar

Václav Pokorný

17. 06. 2018 | 09:33

> ExtraStory   |   Inzerce