Vzniku české univerzity v Brně předcházely národnostní boje, při kterých přišel o život dvacetiletý dělník František Pavlík.

Vzniku české univerzity v Brně předcházely národnostní boje, při kterých přišel o život dvacetiletý dělník František Pavlík. | zdroj: em.muni.cz


Masarykova univerzita ještě nevznikla a už měla svého mučedníka

TÉMATA: brno | masarykova univerzita | národnostní boje | češi a němci

user-avatar

Václav Pokorný

28. 01. 2019 | 18:54

Na počátku 20. století proběhla řada shromáždění na podporu myšlenky vzniku české univerzity v Brně. Proti jejímu vzniku se zásadně postavili zdejší Němci, kteří v říjnu 1905 uspořádali ve městě protičesky zaměřený sjezd, takzvaný Volkstag. Národnostní třenice mezi Němci a Čechy vygradovaly ve vzájemné pouliční šarvátky, při kterých vojáci zabili mladého dělníka Františka Pavlíka.

Před sto lety, 28. ledna 1919, schválil československý parlament zákon o zřízení druhé české univerzity se sídlem v Brně. Jejímu vzniku však předcházely desítky let jednání, ale také tvrdé pouliční boje, které měly i svou oběť.

"V roce 1905 vrcholil boj o zřízení druhé české univerzity. Parlament se tomu měl věnovat na podzim. Jenže jak se blížil termín zasedání, narůstalo napětí mezi oběma národnostmi v Brně. Německá strana totiž zásadně odmítala založení české univerzity a žádala zřízení univerzity německé," uvedl bývalý ředitel archivu Masarykovy univerzity Jiří Pulec pro web.iDnes. 

A Němci se nehodlali jen tak vzdát. Německá národní rada kvůli tomu svolala na 1. října velký německý národní sjezd. "Tím chtěli dát vládě jasně najevo, že Němci v této věci neustoupí," vysvětlil Pulec.

Jenže Češi byli odhodlaní za založení české univerzity bojovat a na stejný den svolala česká Národní rada do Brna "velké národní shromáždění".

Už týden před oběma sjezdy docházelo k šarvátkám. “V den sjezdu byla dokonce na žádost německé strany povolána vojenská asistence," uvedl Pulec. Německý sjezd, takzvaný Volkstag, se konal v Německém domě na nynějším Moravském náměstí, Češi zasedali v Besedním domě.

Před oběma budovami demonstrovaly desítky lidí a vzájemná nevraživost vyvrcholila následující den. "Kvůli potyčkám muselo být do ulic vysláno vojsko. Při jeho zásahu u Besedního domu byl zabit český dělník František Pavlík," sdělil Pulec. Jeden z c.k. vojáků mu probodl břicho bajonetem. Šetření vraždy ale sborové velitelství ve Vídni po dvou dnech zastavilo a vojín Jakob Heher z Dolních Rakous, na jehož bodáku byla nalezena krev, zůstal nepotrestán. 

Pohřbu Františka Pavlíka se zúčastnilo osmdesát tisíc českých vlastenců, mezi nimi i skladatel Leoš Janáček. Ten na Pavlíkovu počest složil  svou jedinou klavírní sonátu – Z ulice 1. X. 1905.

Páter Tomáš Šilinger nad hrobem zemřelého mimo jiné pronesl: „Ve svém mladém srdci cítil, že se děje křivda jeho bratřím, že tupena je řeč jeho i národnost. Za svou povinnost považoval chrániti svou vlast a národ a padl na prahu stánku národního v Brně. A kdyby král dnes v Brně zemřel, nebude účast na jeho pohřbu větší, než má prostý, český dělník, váš syn, Sladko je zemříti za šlapanou vlast, za porobený národ.”

Ani po této bitvě se českou univerzitu v Brně nepodařilo prosadit. Trvalo ještě dalších třináct let, než se strastiplná snaha českého národa po druhé univerzitě naplnila. Jen tři měsíce po vzniku samostatné Československé republiky byla založena Masarykova univerzita v Brně.

user-avatar

Václav Pokorný

28. 01. 2019 | 18:54

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu