Amazonské Stonehenge, tak se nazývá archeologické naleziště v brazilském státě Amapá u hranic s Ekvádorem.

Amazonské Stonehenge, tak se nazývá archeologické naleziště v brazilském státě Amapá u hranic s Ekvádorem. | zdroj: Daily Mail


Megality objevené v brazilské džungli zřejmě vytvořila mnohem vyspělejší společnost, než se myslelo

TÉMATA: archeologie | objevy | předkolumbovská amerika | brazílie | amazonie

user-avatar

Yvonne K.

28. 12. 2016 | 09:30

Skupina vědců tvrdí, že v brazilské amazonské džungli žila před tisíci lety vysoce vyspělá společnost. Důkazem jsou podle nich megality uspořádané v kruhu, které připomínají anglický Stonehenge.

Rego Grande, tak se nazývá skupina 127 žulových kamenů, které se tyčí ze země na severu Brazílie. Svůj název dostaly podle nedaleké řeky, ale často se jim říká také Amazonské Stonehenge, podle slavného prehistorického monumentu v britském Wiltshire. Na rozdíl od něj jsou však tyto megality mnohem nepravidelněji vytvarovány. Každý z kamenů je čtyři metr vysoký a váží několik tun. Společně pak tvoří kruh o průměru přes 30 metrů. O proti Stonehenge je tato památka podstatně mladšího data – pochází z doby před tisícem let. Celkový pohled na místo z výšky

Podle posledních výzkumů jsou kameny uspořádány ve shodě s postavením a pohyby Slunce o zimním slunovratu. Stín jednoho z těchto kamenných bloků údajně mizí, když Slunce stojí přímo nad ním. Z toho důvodu se vědci domnívají, že stavba plnila funkci astronomické observatoře, jako již zmíněné Stonehenge. To by znamenalo, že minimálně 500 let před příchodem evrospkých kolonizátorů obývala brazilskou Amazonii mnohem vyspělejší společnost, než se dosud myslelo.

Tuto teorii podporují i jiné nedávné nálezy v Brazílii, jako například obří povrchové kresby a pozůstatky hradišť. Ty všechny zcela převrací dosavadní vnímání Amazonie jako člověkem relativně nedotčené oblasti s výjimkou malých, kočovných kmenů. Vše nyní nasvědčuje tomu, že Amazonie živila populaci až 10 milionů lidí před tím, než je zdecimovaly epidemie a rozsáhlé masakry způsobené evropskými kolonizátory. Granitové bloky nepravidelného tvaru

“Začínáme skládat dohromady obrázek historie Amazonské nížiny, a to, co v Amapá nacházíme, je naprosto fascinující,” říká archeoložka Mariana Cabralová, která se svým manželem João Saldanhou Rego Grande zkoumá od roku 2005. Poprvé na toto místo koncem 19. století narazil během své expedice švýcarský zoolog Emílio Goeldi, ovšem až donedávna nikdo z vědců nevěnoval Rego Grande pozornost. Na historický potenciál místa upozornil až bývalý rančer Lailson Camelo da Silva, který zde nyní působí jako správce. Megalitů si všiml už při lovu černé zvěře v 60. letech, ale úmyslně se mu pak vyhýbal. “Cítil jsem posvátnost toho místa, jakože tam nemáme co pohledávat,” vysvětloval. “Ale při hromadném odlesňování v 90. letech, kdy bylo prioritou kácet stromy, už ho nešlo přehlédnout,” dodal. Nálezy keramiky

Před deseti lety byl monument ohrazen a začalo se tu s vykopávkami. Archeologové tu objevili také pohřební keramické urny, které je dovedly k názoru, že část areálu mohla sloužit jako pohřebiště. Vědci také dvě míle odtud nalezli místo, kde se těžily granitové bloky.

Rego Grande však nadále zůstává pro vědce hádankou. Solární fyzik John McKium Malville z Univerzity v Coloradu zdůrazňuje, že podobná místa nemusela plnit výlučně jen astronomické funkce, ale měla mnohem komplexnější využití včetně pořádání ceremonií a rituálů dávných kultur.

“Kameny Rego Grande jsou docela výjimečné a v jejich nepravidelnosti možná tkví jejich jedinečný význam, který ho odlišuje od jiných megalitických památek na světě,” míní vědec a a nastiňuje jeho možnou souvislost s animismem, který hrál důležitou roli v amazonských kulturách. Zároveň ovšem dodává: “O smyslu těchto kamenů můžeme jen spekulovat.”

 

user-avatar

Yvonne K.

28. 12. 2016 | 09:30

> ExtraStory   |   Inzerce