Před 4200 lety zachvátilo naši planetu mega sucho a vymezilo nový věk.

Před 4200 lety zachvátilo naši planetu mega sucho a vymezilo nový věk. | zdroj: messagetoeagle.com


Mega sucho ve starověku rozděluje vědce. Žijeme opravdu v méghálajanském věku?

TÉMATA: starověk | sucho | geologie | stratigrafie | geologické období | klimatické změny

user-avatar

Yvonne K.

7. 03. 2019 | 12:15

Vědci se přou, v jaké geologické době vlastně žijeme, a zda obrovské sucho před 4200 lety vedlo k rozsáhlým společenským změnám na Zemi a vzniku celé nové epochy.

Když loni Mezinárodní komise pro stratigrafii oficiálně uznala méghálajanský věk jako poslední období holocénu, jež začalo před 4200 lety, vyvolalo to mezi vědci velký rozruch. V pohledu na to, v jaké době dnes vlastně žijeme, se vědecká komunita rozdělila dvou nesmiřitelných táborů. Zatímco ti první jsou stále v holocénu, ti druzí zdůrazňují vliv lidské činnosti na planetu a považují ji za svého druhu přírodní sílu, která ustanovila nový věk zvaný antropocén.

Názory na geologický čas Země se v průběhu lidské historie měnily. Ještě v první polovině 19. století převažoval v křesťanském světě názor, podle kterého Země vznikla kolem roku 4004 před naším letopočtem. Přesnější představu o skutečném stáří pak umožnil objev radioaktivity na přelomu 19. a 20. století, kdy již první výpočty založené na stanovení množství rádia v zemském plášti směřovaly k miliardám let.

Od začátku se vědci snažili stáří planety rozdělit do řady časových období podle událostí, které se v tomto období staly. Vznikla tak přehledná stratigrafická tabulka od nejmladšího geologického útvaru (čtvrtohory) až po ten nejstarší (hadaikum).

První takové rozdělení vypracoval kolem roku 1760 benátský důlní inženýr Giovanni Arduino na příkladu dlouhého přirozeného řezu usazenými horninami v Alpách. Rozlišil zde čtyři základní období, jež nazval řády – tedy primární, sekundární, terciérní a kvartérní. Toto členění se rozrostlo o další období (éry), které byly zároveň na časové ose podrobněji rozčleněny do period a epoch.

Nejmladší geologickou epochou planety je holocén, známý jako mladší čtvrtohory. Holocén začal s koncem poslední doby ledové, přibližně před 11 700 lety. A i toto nepříliš dlouhé období Mezinárodní komise pro stratigrafii rozdělila do tří menších časových úseků a konečně pojmenovala dobu, ve které právě žijeme – pozdní holocénový méghálajanský věk. Toto geologické období začalo před 4200 lety a trvá dodnes. Svůj název dostalo podle stalagmitů objevených v jeskyni v severovýchodním indickém státu Méghálaj. Právě v době vzniku těchto jeskynních útvarů došlo na celé planetě k události, která se otiskla do geologických záznamů Země, a vymezila tak zcela novou epochu.

Méghálajanský věk totiž odstartovalo období dvousetletého mega sucha, které spustilo na celé planetě vlny migrace. “Mega sucho mělo dalekosáhlé společenské dopady,” říká archeolog Harvey Weiss z Yaleské univerzity, jenž název nového věku navrhl již ve své studii z roku 2012. Podle něj byla tímto mega suchem zasažena celá řada starověkých civilizací –  v Egyptě, Mezopotámii, v údolí řeky Indu i v Číně. Velká a vyspělá města jako Mohendžodáro nebo Harappa byla v této době opuštěna.

Weissův pohled ovšem nesdílejí všichni vědci.  Tak například archeolog Guy Middleton, jenž v současné době působí v Českém egyptologickém ústavu Karlovy univerzity, razí teorii, že spíše než souběžný civilizační kolaps nastaly v různých částech světa a v různé době rozdílné typy změn. Nebyly náhlé, ale postupné, a nevyvolala je jen jedna výrazná dramatická klimatická změna. "Věci nejsou obyčejně tak jednoduché, jako že klimatické změny se rovnají kolapsu," upozorňuje Midddleton. Podle něj mnohem silněji sehrála svou roli v migraci a společenské restrukturalizaci prostá lidská vůle po změně, odolnost a přizpůsobivost než nějaká starodávná apokalypsa.

Ovšem i konkurenční antropocénní koncept, jenž nahrává těm, kdo poukazují na škodlivost lidské činnosti, je diskutabilní. Mnozí vědci poukazují, že zatímco název období je výmluvný a přesvědčivý, neexistují žádné geologické důkazy, které by jej potvrdily. Jedno je však jisté, diskuse o tom, v jaké době vlastně žijeme, budou pokračovat.

 

user-avatar

Yvonne K.

7. 03. 2019 | 12:15

> ExtraStory   |   Inzerce