První a poslední závody Grand Prix se na Sitges-Terramar jely 28. 10. 1923. | zdroj: totalcarmagazine.com


Měl to být nejlepší okruh Grand Prix v Evropě, jenže hned po prvním závodě ho zakázali

Místem duchů je už více než půl století autodrom Sitges-Terramar, vzdálený asi 35 kilometrů od hlavního města Katalánska Barcelony. Namísto rychlých aut se tudy dnes prohání drůbež a prasklinami betonu prorůstá tráva. Inaugurace ambiciozní tratě na Grand Prix totiž skončila s obrovskou ostudou.

user-avatar

Jan Kyzlink

26. 10. 2014 | 10:38

Stavba autodromu trvala pouhých 300 pracovních dní.

Postavit v pořadí teprve druhou oválnou dráhu na evropském kontinentu se v roce 1922 rozhodl Frick Amangue, který byl v té době místní automobilovou hvězdou. Měl to být ten nejlepší autodrom v zemi a měl Španělsko po 10 letech pauzy opět vrátil na okruhy Grand Prix.

Trať ze segmentovaného betonu měla velmi ostrý 60ti stupňový náklon.

Amangue proto najal ty nejlepší architekty v zemi a nešetřil na kvalitě materiálu. Na stavbu dvou kilometrů dlouhé tratě, vytesané do skalnaté krajiny, se spotřebovalo 3 a půl milionů cementu a utratily 4 miliony španělských peset. Za pouhých 300 pracovních dní byl autodrom s nejostřejšími klopenými zatáčkami na světě hotov a připraven ke slavnostnímu otevření. Tím měly být mezinárodní závody Grand Prix naplánované na 28. října 1923.

Dobový plakát sliboval divákům skvělou podívanou.

Ačkoliv se do soutěže přihlásilo jen 7 závodníků, nechyběl mezi nimi legendární britský jezdec polského původu Louis Zborowski, který o rok později zahyne při nárazu do stromu na italské Grand Prix v Monze. V Sitges-Terramar tuhle automobilovou ikonu ovšem porazí Francouz Albert Dino, když se svým vozem Sunbeam projede všech 200 kol za 2 hodiny, 33 minut a 50 sekund o průměrné rychlostí 155.89 kilometrů v hodině. O 56 sekund tak překoná svého rivala.

Účast diváků byla hojná.

Z vítězství se Francouz dlouho neraduje. Na pokladnu se vstupenkami se totiž jak hladoví supi vrhli všichni dodavatelé, jimž Frick Amangue dlužil, a zanechali tak kasu zcela prázdnou. Pořadatelé pak neměli peníze na finanční odměny pro vítěze.

Španělské Grand Prix se v roce 1923 zúčastnilo 7 závodníků v autech Alfa-Romeo, Aston-Martin, Elizalde, Miller a Sunbeam.

Nejen tahle ostuda, ale i stížnosti dalších závodníků na údajně špatně vyprojektovanou dráhu, jejíž boční náklon 60 stupňů je dosud nejostřejším na světě, vedly k zákazu pořádání mezinárodních automobilových závodů v Sitges-Terramar.

Dnes trať zarůstá trávou.

Ještě pár let se tu sice pořádaly místní závody, jenže ty vydělaly jen málo peněz. Velká hospodářská krize pak dílo zkázy dokonala, načež Frick Amangue autodrom raději prodal. Poslední závod se v Sitges-Terramar jel v 50. letech a pak nadobro upadl v zapomnění. Dnes je tu farma, kde se pasou ovce.

Autodrom se nalézá 35 kilometrů od Barcelony, ukrytý v záplavě bujné vegetace.

Ačkoliv byl Frick Amangue mizerným finančníkem, jednu věc mu nelze upřít, a tou je kvalita celé stavby. Bez jakékoli údržby a oprav zůstala i po 90 letech v dobrém stavu.

I po 90 let je tahle dráha v dobrém stavu.

Dnes chodí po autodráze lidi na procházku.

Snad i proto se její současný majitel Marcel Ricart nevzdává myšlenky na její oživení. Ve spolupráci s městem Sitges, které autodromu udělilo status historické památky, hodlá tohle místo zrenovovat a zrevitalizovat tak, aby sem přitáhlo turisty a milovníky rychlých aut. Bude to stát ale hodně času i peněz, a doufejme, že majitel nezkrachuje jako jeho předchůdce.

Autodrom, který je druhým nejstarším oválným okruhem v Evropě, má tvar ledviny.

 

 

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Jan Kyzlink

26. 10. 2014 | 10:38