Umělecká rekonstrukce popravy Milady Horákové | zdroj: youtube.com


Milada Horáková umírala na šibenici 14 minut! Popravy v 50. letech byly obzvlášť kruté

TÉMATA: komunismus | 50. léta | političtí vězni | justiční vraždy

user-avatar

Markéta Oderská

27. 06. 2016 | 13:30

Na popravu čekala od půl páté ráno, oběsili ji až o hodinu později. Milada Horáková, jediná žena popravená v politických procesech zinscenovaných komunisty, před smrtí velmi trpěla. Na šibenici umírala čtvrt hodiny.

27. červen je v kalendáři České republiky zařazen do skupiny „významných dnů“ a je označován jako „Den památky obětí komunistického režimu“. Upomíná na 27. června 1950, kdy byla na pražském Pankráci popravena česká politička JUDr. Milada Horáková. Ta se stala obětí justiční vraždy, která se na ní udála po vykonstruovaném procesu, kterým si komunistická strana v 50. letech upevňovala vedoucí pozici ve státě. Milada Horáková byla zároveň jedinou ženou, popravenou v rámci těchto soudních řízení. Její smrt jí nijak neulehčili, ba právě naopak. Umírala dlouze a v bolestech. Popravovaný se pak pověsil na hák škrtidlem (ne oprátkou) nasazeným kolem krku a přes spodní kladku se tažením za nohy pomalu udusil.

Poprava se v první polovině padesátých let, kdy naprostou většinu popravených tvořili domnělí političtí protivníci komunistické moci, vykonávala oběšením na oprátce. Na rozdíl od dřívějších zvyklostí však mnozí odsouzení neumírali na prkně po zlomení vazu, ale až po dlouhém dušení, neboť byli za krk opravdu „jen“ pověšeni. Tehdy používané popravčí prkno mnohdy nevyužívalo horní kladku, ale jen spodní, přes kterou byl tažen provaz upevněný ke kotníkům. Popravovaný se pak pověsil na hák škrtidlem (ne oprátkou) nasazeným kolem krku a přes spodní kladku se tažením za nohy pomalu udusil. Tento způsob oběšení byl obzvláště krutý a nelidský. Z ohledacích listů je zřejmé, že všichni lidé popravení na tomto zařízení zemřeli na „následky udušení“. Tak je formulována i příčina jejich úmrtí. Předsmrtná agónie odsouzených trvala osm až čtrnáct minut. Bývalé venkovní popraviště v Praze-Pankráci.

Do roku 1954 se popravovalo na venkovních prostranstvích a tento druh šibenice vlastnila každá krajská nemocnice. Od roku 1954, kdy oficiálně došlo k centralizaci všech výkonů trestu smrti do Prahy, se popravy odehrávaly v Praze-Pankráci. Trest smrti  vykonával jeden kat a dva dobrovolní pomocníci z řad občanů, kteří za jednu exekuci dostávali po měnové reformě v roce 1953 odměnu ve výši 600 Kčs.

Popravy měly pevný řád, který vypracoval politický sekretariát ústředního výboru komunistické strany. Musela se jím striktně řídit prokuratura. Půl hodiny před výkonem absolutního trestu odsouzeného odvedli do suterénu pod nemocnicí. Zde čekal až do doby, kdy byl předveden na popravčí dvorek, ozářený pro tuto příležitost silnými reflektory.Milada Horáková byla v politicky zinscenovaném procesu odsouzena k trestu smrti oběšením.

Milada Horáková šla na smrt jako poslední ze čtveřice odsouzených. Tehdejšímu režimu zřejmě záleželo na tom, aby co nejvíce trpěla. Odsouzené byl přečten znovu rozsudek, načež popravčí na pokyn prokurátora se pustil do výkonu trestu. U popravy byl přítomen lékař, jenž po zahájení škrcení v určitých časových intervalech vystoupil na schůdky a fonendoskopem si poslechl, zda srdíčko odsouzené ještě bije. Existence popravišť mezi lety 1948–1954 ve dvou oddělených popravčích dvorcích za vězeňskou nemocnicí byla definitivně potvrzena objevením základů jedné ze dvou šibenic v roce 1992.

U Milady Horáková trvala poprava dlouho – téměř celou čtvrthodinu, během níž se dusila. Na šibenici její tělo viselo půl hodiny, pak bylo i s oprátkou uloženo do rakve a tajně zpopelněno v krematoriu. Urna s jejím popelem se nikdy nenašla. Nedochovalo se ani prkno, na kterém byla oběšena. Pravý dvorek, na kterém byla pravděpodobně popravena, byl zastavěn, a tak není možné pátrat po fragmentech popraviště. Snahou komunistického režimu bylo, aby po Miladě Horákové nezůstalo nic, co by tuto statečnou ženu mohlo připomínat. Kolorovaný záběr z filmu natáčeného během procesu s Miladou Horákovou.

JUDr. Milada Horáková (1901– 1950 ) byla česká politička, oběť justiční vraždy během komunistických politických procesů v 50. letech minulého století za vykonstruované spiknutí a velezradu. Byla jedinou ženou popravenou v rámci těchto soudních řízení. Díky své neústupnosti během svého soudu se stala symbolem odporu proti totalitě vládnoucí komunistické strany.

 

user-avatar

Markéta Oderská

27. 06. 2016 | 13:30

> ExtraStory   |   Inzerce