McCandless nakonec v divočině zahynul.

McCandless nakonec v divočině zahynul. | zdroj: allthatsinteresting.com


Mladík Chris McCandless odešel do divočiny a už se nevrátil

TÉMATA: kanada | usa | lidé | příběhy | extrémy | divočina

user-avatar

Tomáš Chalupa

25. 03. 2018 | 10:00

Chris McCandless, ambiciózní kanadský mladík se jednoho dne rozhodl, že je potřeba odejít do divočiny a strávit tam hodně dlouhou dobu pouze sám. O 132 dní později v divočině zemřel za nejasných okolností.

Odpoledne 6. září roku 1992 procházela dvojice lovců kolem vraku rezavého autobusu v národním parku Denali. Autobus byl součástí krajiny dlouhou dobu a jeho polohu znali mnozí místní lovci, trapeři a cestovatelé. Co bylo ale neobvyklé, byl lístek lepící páskou připevněný na dveřích. Bylo tam napsáno: S.O.S. Potřebuji vaši pomoc. Jsem zraněn, umírám, a jsem příliš slabý, abych se odtud dostal. Jsem tu sám, není to žádný vtip. Prosím, proboha zůstaňte tu a pomozte mi. Jsem někde venku, abych našel nějaké bobule. Měl bych se vrátit večer.  Podepsán byl Chris McCandless a datum pod lístkem bylo ze srpna.

Uvnitř autobusu byl mrtvý Chris McCandless, jeho tělo tam leželo od okamžiku smrti už 19 dní. Vyšetřování jeho smrti zabralo téměř rok a vedlo mimo jiné i k natočení snímku Útěk do divočiny. McCandless si sice po celou dobu vedl deník, ale jak slábl a ubývaly mu síly, zápisky byly pochopitelně kratší a kratší. I tak je z deníku možné vyčíst, jak jeho pobyt v divočině probíhal, i když stále zůstává pár nejasností a záhad.

Jisté je, že cesta započala v dubnu roku 1992, když McCandless vyrazil stopem z Carthage v Severní Dakotě do Fairbanksu na Aljašce. Vezl ho elektrikář Jim Gallien, který ho vysadil u Stampede Trail. McCandless mu řekl, že chce projít přes národní park Denali.

Jak později řekl Gallien, měl celkem velké pochybnosti, že McCandless může takovou cestu zvládnout a přežít sám v divočině. Neměl dostatek vybavení a zjevně ani zkušeností. To ostatně zjistil brzy i sám McCandless. Není přesně jasné, co ho vedlo k tomu, že se rozhodl zastavit a „ubytovat se“ ve zrezivělém autobusu. Byl to pro něj široko daleko jediný použitelný úkryt. Zde žil McCandless dalších 113 dní. Živil se rýží ze svého batohu, místními plodinami, sem tam dokázal ulovit menší zvíře, jednou dokonce zastřelil losa, který se mu ale zkazil, než ho dokázal sníst.

Až do posledního měsíce se ale držel dobře a i přes nedostatek zkušeností dokázal přežívat v divočině. Poslední měsíc se ale věci nevyvíjely dobře. McCandless se totiž chtěl vrátit do civilizace. Jenže cesta zpět byla plná vody stékající po úbočích kopců. McCandless zjistil, že tudy neprojde, a vrátil se do autobusu.

Od té doby jsou jeho zápisky krátké a méně časté. Poslední zápis učinil týden před svou smrtí. „Nádherné modré bobule.“ Pak už jen dělal u každého dne značku, že je naživu.

Lovci našli o 19 dní později uvnitř autobusu spací pytel plný shnilého masa. Bylo to McCandlessovo tělo. O příčinách jeho smrti se dlouho debatovalo. Podle prvních názorů prostě McCandless vyhladověl a byl tak slabý, že už si nedokázal sehnat žádnou potravu. Novinář John Krakauer, který se McCandlessovým příběhem podrobně zabýval, byl ale toho názoru, že mladík snědl jedovaté bobule Hedysarum alpinum. Pro zdravého člověka by to rozhodně nebyla smrtelná záležitost, ale McCandless byl na konci sil a jeho trávící systém nezvládl vstřebat jedovaté toxiny.

 Možná ho nezabilo něco jiného, dohadů je kolem jeho smrti spousta. Nové světlo nevnesly do případu ani fotografie z jeho fotoaparátu. Je na nich zřejmé, že McCandless rychle hubnul a slábnul, ale ani z nich není zřejmá přesná příčina smrti.

Každopádně na tragédii bylo zaděláno už tím, že McCandless vystoupil z auta a vydal se sám do divočiny, bez potřebného vybavení a zkušeností. To, že dokázal tak dlouho přežít, je podle některých malý zázrak, který bohužel neskončil zázrakem velkým, tedy přežitím.

user-avatar

Tomáš Chalupa

25. 03. 2018 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce