Pojem Mléčná dráha má dva významy. Prvním je stříbřitý pás táhnoucí se hvězdnou oblohou, pohled na průřez naší Galaxií. V druhém významu se tento pojem často zobecňuje a jako Mléčnou dráhu označujeme naši mateřskou Galaxii.

Pojem Mléčná dráha má dva významy. Prvním je stříbřitý pás táhnoucí se hvězdnou oblohou, pohled na průřez naší Galaxií. V druhém významu se tento pojem často zobecňuje a jako Mléčnou dráhu označujeme naši mateřskou Galaxii. | zdroj: astro.cz


Mléčná dráha už jednou “zemřela”, hvězdy si pamatují její znovuzrození

TÉMATA: hvězdy | supernovy | galaxie | vesmír

user-avatar

Yvonne K.

26. 12. 2018 | 10:00

Mléčná dráha má za sebou dlouhou a složitou historii, ale nyní se ukazuje, že je ještě zajímavější, než jsme si mysleli. Japonští astronomové zjistili, že naše domovská galaxie už kdysi jednou zemřela, ale pak znovu ožila, a my se tak nacházíme v období jejího druhého života.

Hvězdy se tvořily ve dvou různých epochách různými mechanismy. Mezi těmito dvěma fázemi nastala mrtvolná, miliardu let trvající etapa.

Masafumi Noguchi z japonské Univerzity Tohóku simuloval vývoj Mléčné dráhy historie naší galaxie od doby 10 miliard let nazpět po současnost. K této simulaci použil tzv. model chladného proudění, podle kterého uvnitř obřích galaxií vznikají hvězdy v důsledku výměny plynů ve dvou fázích. Ačkoliv byl tento model původně navržen pro daleko větší galaxie, ukázalo se, že perfektně sedí i na naši Mléčnou dráhu.

Historie Mléčné dráhy je vepsána do elementárního složení hvězd, protože hvězdy dědí složení plynu, ze kterého jsou vytvořeny. Znamená to, že hvězdy si pamatují množství prvků obsažených v plynu v době, kdy se utvářely.  Ke vzniku hvězd dochází v chladných a řídkých mračnech plynu a prachu.

Existují dva typy hvězd v Mléčné dráze – jedny jsou bohaté  na kyslík, hořčík, křemík, síru, vápník a titan, zatímco ty druhé oplývají větším množství železa. Tato odlišnost naznačuje, že obě skupiny hvězd vznikly v radikálně odlišném kontextu. Doposud se přesně nevědělo, co by mohlo být jeho příčinou. Noguchiův model poskytuje odpověď na tuto dlouhodobou hádanku.

Noguchiův popis historie Mléčné dráhy začíná v okamžiku, kdy proudy studených plynů vtékaly do galaxie a jejich zhušťováním vznikaly první hvězdy. Během tohoto období byl plyn naplněn kyslíkem, hořčíkem a křemíkem kvůli výbuchu krátkotrvajících supernov Typu II. Proto jsou hvězdy první generace bohaté na tyto prvky.

Po první éře hvězd a supernov, která trvala tři miliardy let, následovalo mrtvolné období, kdy se formace hvězd prakticky zastavila. Chyběly totiž jak prvky zvenku galaxie, tak i z proudů prvních supernov.

"Když se před sedmi miliardami lety objevily šokové vlny a zahřály plyn na vysoké teploty, do galaxie přestal proudit další plyn a došlo na zastavení vzniku hvězd," stojí ve studii.

Nastartovat umírající galaxii se podařilo až o dvě miliardy let později s explozemi supernov typu Ia. To bylo před pěti miliardami let – naše Slunce vzniklo před 4,6 miliardy let.

Při těchto opožděných výbuších se do plynu začalo dostávat železo a formovalo novou generaci hvězd včetně našeho Slunce, které je rovněž bohaté na železo.

Potvrzuje se tak, že hvězdné generace si předávají pochodeň ve formě nových prvků vzniknuvších při smrti generace staré. Díky této syntéze existujeme i my lidé – bez uhlíku z nitra supernov bychom jako uhlíkové formy života nemohli existovat.

 

user-avatar

Yvonne K.

26. 12. 2018 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce