Britský premiér Neville Chamberlain si potřásá ruku s Adolfem Hitlerem. Mnichov, 1938

Britský premiér Neville Chamberlain si potřásá ruku s Adolfem Hitlerem. Mnichov, 1938 | zdroj: standard.co.uk


Mnichov 1938: přehlídka politické zbabělosti

TÉMATA: německo | mnichov | 1938 | československo | adolf hitler | edvard beneš | anglie | francie | itálie | sudety

user-avatar

Václav Pokorný

28. 09. 2018 | 12:00

„Jsme opuštěni a zrazeni. Jsou to zbabělci a nejhnusnější je, že nám řekli, že můžeme mobilizovat. Byla to od spojenců komedie. Garantovali předem Hitlerovi, že to dostane.“ Takto se vyjádřil československý prezident Edvard Beneš 30. září 1938 o Mnichovské dohodě.

29. září 1938 na konferenci v Mnichově podepsali představitelé světových mocností dohodu o připojení pohraničních území Československa k nacistickému Německu a vystěhování českého obyvatelstva z pohraničí. Československá delegace byla na konferenci přítomna, avšak k jednání přizvána nebyla.

„Německo, Spojené království, Francie a Itálie se shodly se zřetelem k dohodě, jíž bylo dosaženo, na odstoupení sudetoněmeckého území, na těchto podmínkách a způsobech tohoto odstoupení. Vyklizování započne 1. října a bude provedeno do 10. října, a to bez ničení jakýchkoli zařízení. Československá vláda je odpovědna za to, že vyklizení bude provedeno bez poškození uvedených zařízení.“

Těmito slovy začínala Mnichovská dohoda, v níž evropské mocnosti zastoupené britským ministerským předsedou Nevillem Chamberlainem, francouzským premiérem Édouardem Daladierem, kancléřem Adolfem Hitlerem a italským vůdcem Benitem Mussolinim vyjádřily souhlas se záborem československého pohraničí. Zleva: Chamberlain, Daladier, Hitler, Mussolini a Ciano.

Druhý den po podpisu sdělili vyslanci Británie a Francie československé vládě, že v případě nepřijetí této dohody bude muset Československo s Hitlerem válčit samo.   

Pro československé politiky to byl šok, neboť ještě před týdnem 23. září Británie a Francie doporučily Československu mobilizovat armádu. Po týdnu všeobecné mobilizace tehdy nastoupilo do bojových pozic 1 250 000 mužů. Odhodlání vojáků bránit republiku proti nacistickému Německu bylo obrovské.

Československá vláda byla však natolik otřesena zradou západních vojenských spojenců, že 30. září po patnácti minutách jednání, bez hlasování diktát akceptovala. Přijetí dohody znamenalo pro Československo de facto likvidaci státní suverenity a demokracie. Tehdejší prezident Edvard Beneš již 5. října abdikoval a odešel do exilu v Londýně.

Zbabělý postoj našich i západních politiků, který pramenil z obrovské vojenské převahy Německa, však paradoxně válku jen uspíšil. 

user-avatar

Václav Pokorný

28. 09. 2018 | 12:00

> ExtraStory   |   Inzerce