Sojka chocholatá (Cyanocitta cristata) má do modra zbarvené peří, není to však pigment.

Sojka chocholatá (Cyanocitta cristata) má do modra zbarvené peří, není to však pigment. | zdroj: KyForward.com


Modrá barva se v přírodě objevuje velmi vzácně, většinou jde o optický klam

TÉMATA: příroda | živočichové | ptáci | motýli | barvy | světlo | modrá barva

user-avatar

Yvonne K.

22. 02. 2019 | 09:00

Modrá je nejen dobrá, ale je to ta nejoblíbenější barva na naší modré planetě. Lidé ji s oblibou nosí na sobě a rádi se jí také obklopují ve svých domovech. V přírodě však na ni jen stěží narazíme. V barevné paletě Země se modrá nevyskytuje a u rostlin a zvířat ji najdeme jen vzácně. To, co vidíme jako modré, se nám ve skutečnosti jen zdá.

Zvířata sice hýří celou škálou barev, ale spatřit  v běžné přírodě modře zbarvené ptáky, žáby či hmyz se nám jen málokdy poštěstí. Jak je to možné?

Většina barevných pigmentů se netvoří v těle. Za své zbarvení vděčí zvířata potravě, kterou konzumují. Tak například losos je růžový, protože se živí růžovými korýši. Čížek žlutý je žlutý proto, že dává přednost žlutým rostlinám. To ovšem neplatí pro modré ptáky nebo motýly. Modrá, kterou na nich vidíme, ve skutečnosti vůbec není pigmentem.

U mnoha zvířat je jejich modré zbarvení dáno molekulární strukturou a tím, jak odrážejí světlo. Příkladem je motýl zvaný morpho, jenž krásnou modrou barvu získal díky drobným šupinkám na svých křídlech, které jsou poskládány podobně jako šindelové tašky na střeše. To způsobuje, že se sluneční světlo láme tak, že v určitém úhlu a za té správné vlnové délky selektivně odrážejí modrou složku světelného spektra. Kdyby měly šupinky uspořádané jinak nebo jestliže něco jiného než vzduch by vyplnil mezery mezi nimi, modrá by zmizela. 

Modří ptáci, jako třeba sojka chocholatá, získají barvu podobným, avšak mírně odlišným procesem: každé pero je tvořeno mikroskopickými korálky rozptylujícími světlo, které jsou rozmístěné tak, aby se vše kromě modrého světla vypnulo. Modrá na jakémkoli zvířeti (včetně modrých očí u člověka) je způsobena nějakým druhem odrazu světla tohoto typu. Jedinou výjimkou je tropický motýl zvaný Nessaea obrinus, což je jediné známé zvíře v přírodě, které produkuje modrý pigment. Motýl morpho

Podobnou situaci lze pozorovat i u rostlin, kde modrý pigment rovněž vůbec neexistuje. Podle Davida Leea z Floridské mezinárodní univerzity, autora publikace “Paleta přírody: Věda o barvách rostlin", méně než 10 procent z 280 000 tisíc kvetoucích rostlin má modře zbarvené květy. Tyto rostliny ve skutečnosti často používají červený pigment, známý jako anthocyanin. Prostřednictvím změn pH a smíchání pigmentů v kombinaci s odrazem přirozeného světla mohou rostliny vytvářet vzhled přirozeně se vyskytující modré barvy. To je důvod, proč rostliny, jako jsou zvonky, hortenzie nebo povijnice se nám jeví modře, když ve skutečnosti, jak Lee vysvětluje: "V rostlinách žádný pravý modrý pigment není".

Proč se modrý pigment v rostlinné a živočišné říši až na pár výjimek nevyskytuje, na to neexistuje jednoznačná odpověď. Jedna z teorií praví, že sloučeniny (pigmenty), které odrážejí modrou, jsou vysoce energeticky náročné a obtížně se biologicky vyrábějí, takže z hlediska evoluce se vyplatilo měnit strukturu na mikroskopické úrovni než přepisovat pravidla chemie.

 

user-avatar

Yvonne K.

22. 02. 2019 | 09:00

> ExtraStory   |   Inzerce