Jurský park by bylo možno převést de reálu, pokud by vědci našli dinosauří DNA.

Jurský park by bylo možno převést de reálu, pokud by vědci našli dinosauří DNA. | zdroj: livescience


Mohla by evoluce přivést nazpět dinosaury? S nebezpečnou myšlenkou si pohrávají i vědci

TÉMATA: dinosauři | jurský park | věda | výzkum | fosilie | genetika | vymřelé druhy

user-avatar

Yvonne K.

5. 08. 2019 | 09:45

Když v roce 1993 se na plátně kin objevil Spielbergův filmový trhák Jurský park, mnozí si kladli otázku, zda by se něco takového mohlo stát ve skutečnosti. Představa, že by se dinosauři jednoho dne znovu proháněli po naší planetě, je stejně tak fascinující jako děsivá. A kupodivu se nad ní vážně zamýšlejí i samotní vědci.

V posledních letech se čím dál častěji objevují nápady na oživení již dávno vyhynulých zvířat. Skvěle dochovaných exemplářů pravěkých organismů v jantaru přibývá a objevují se i možnosti jiných genetických manipulací s vyhynulými organismy. Nápad oživit dinosaury z komárů, kteří jim pili krev, na filmovém plátně sice působil přesvědčivě, v reálu ale zatím nemá příliš šancí na úspěch. A to i přesto, že vědci dnes mají k dispozici komáry a jiný bodný hmyz konzervovaný v jantaru. 

Jak víme, jantar je zkamenělá pryskyřice dávných stromů. Když byla tato pryskyřice ještě čerstvá, hmyz, který se přilepil na vytékající pryskyřici, byl další kapkou oblit a následujícími zcela zalit. Tím byla organická hmota oddělena od vzduchu, takže bylo zabráněno její zkáze. Rozkladné procesy průběhem dlouhé doby uzavřený předmět skoro úplně rozložily, takže to, co vidíme, je pouhá dutina po organismu. „I když tedy jantar věci konzervuje, má tendenci konzervovat obaly, nikoli měkké tkáně. Takže z jantaru jen tak nedostanete zachovalou komáří krev,” upozorňuje britská paleontoložka Susie Maidment.

Vědcům se sice podařilo objevit ve fosiliích dinosaurů krevní cévy i kolagen, ale tyto složky neobsahují skutečnou dinosauří DNA. Na rozdíl od kolagenu nebo jiných odolných proteinů je DNA velmi křehká a citlivá na účinky slunečního světla a vody. Nejstarší DNA ve fosilních záznamech je stará asi 1 milion let, jenže dinosauři vymřeli už zhruba před 66 miliony lety!

"Ačkoli máme i krev z komárů starou až 50 milionů let, nenašli jsme v ní DNA. Abychom něco rekonstruovali, potřebujeme DNA," dodává Maidment. Hmyz v jantaru

Britský genetik Jamal Nasir myšlenku na návrat dinosaurů z říše mrtvých a priori nevylučuje. Podle jeho názoru evoluce není nějak pevně daná nebo naplánovaná. JInými slovy, stát se může ledacos. „Evoluce je do značné míry stochastická [náhodně určená] a evoluce nemusí nutně postupovat směrem vpřed; mohla by mít více směrů. Řekl bych, že návrat k dinosaurům je pravděpodobnější opačným směrem, protože stavební bloky už tam jsou,“ sdělil vědec webu Live Science. Jak ale zdůrazňuje, musely by pro návrat dinosaurů existovat ty správné podmínky. „Pochopitelně si dokážeme představit virové pandemie, které by mohly narušit naše genomy, naši fyziologii a chování, až by nám toto všechno přerostlo přes hlavu. To by zase mohlo vytvořit vhodné podmínky pro evoluci, aby se vydala na cestu k znovuobjevování starých plazů,” uvažuje vědec.

Přestože evoluce nemusí být v žádném konkrétním smyslu směrodatná, jedno je jasné – v přírodě se stejné zvíře znovu nevyvine. Místo něj tam najdeme nějakého blízce příbuzného živočicha, který zabírá podobnou ekologickou niku. Příkladem budiž ichtyosauři, což byli mořští plazi s dlouhými špičatými čenichy a delfínovitými tělesnými tvary a ocasy. "Dnes jejich místo pravděpodobně zabírají delfíni. Ale delfína bychom nepovažovali za ichthyosaura, protože nemá anatomické vlastnosti, které by mu umožňovaly být ichthyosaurem," podotýká Maidment.

Kromě toho dinosauři nikdy tak úplně nevymřeli. Z masožravých dinosaurů se totiž vyvinuli ptáci. Ti jsou tak vlastně pokračovateli evoluční linie plazopánvých dinosaurů. Podle některých paleontologů jsou ptáci malí opeření dinosauři (důkazem pro tuto teorii je třeba objev opeřených dinosaurů v oblasti Liao-ning i jinde). Proto navrhli vyčlenit dinosaury úplně ze třídy plazů a zahrnout je společně s ptáky do nové třídy Dinosauria.

Někteří vědci se dokonce zabývají evolučním procesem tak, že se pokoušejí kuře přeměnit zpátky na dinosaura, jenž už dostal své jméno – chickenosaurus. “Ale i kdyby se podařilo takového tvora jednou stvořit, nebude replikou dinosaura, ale spíše modifikovaným kuřetem,” připouští Jack Horner z Washingtonské univerzity, jenž na projektu pracuje.

S genetikou se dá sice různě čarovat, ale otázkou zůstává, k čemu je tohle vlastně dobré. Životní podmínky na Zemi se během 66 milionů let dosti výrazně změnily, a tak i kdyby se dinosaury podařilo vzkřísit znovu k životu, vrátili by se do úplně jiného světa.

"Zvíře, které přirozeně vymřelo asi před 150 miliony let, nenajde v tomto světě nic z toho, nač bylo zvyklé. Čím se bude živit, když tu budou chybět tehdejší traviny? Jaká bude jeho funkce, kam je umístíme, ví to vůbec někdo?” táže se Susie Maidment znepokojeně. Možná by bylo lepší nechat dinosaury dál pokojně odpočívat na věčnosti. 

 

user-avatar

Yvonne K.

5. 08. 2019 | 09:45

> ExtraStory   |   Inzerce