Dřevěná schrána v kapli svatého Štěpána v Olomouci pravděpodobně ukrývala ostatky nejstarších olomouckých Přemyslovců. Jejich pravost by měly potvrdit odborné analýzy.

Dřevěná schrána v kapli svatého Štěpána v Olomouci pravděpodobně ukrývala ostatky nejstarších olomouckých Přemyslovců. Jejich pravost by měly potvrdit odborné analýzy. | zdroj: Muzeum umění Olomouc/ Markéta Ondrušková


Moravské Přemyslovce po téměř tisíci letech převezli do Prahy

TÉMATA: olomouc | přemyslovci

user-avatar

Václav Pokorný

29. 08. 2018 | 10:30

Po téměř tisíci letech byly ostatky prvních moravských Přemyslovců Oty I. a Oty III. vyzvednuty ze sarkofágu a převezeny z Olomouce do Prahy. Odborníci je tam budou zkoumat a porovnávat jejich DNA s českými Přemyslovci.

Při nedávných archeologických výzkumech ve svatoštěpánské kapli olomouckého Klášterního Hradiska objevili badatelé zazděný pohřební sarkofág. Jednalo se cínovou tumbu, v níž byla dřevěná malovaná schrána na ostatky. Odborníci se domnívali, že by mohla obsahovat kosterní ostatky prvních moravských Přemyslovců Oty I. a Oty III. K jejímu otevření došlo 7. srpna za přítomnosti genetika Daniela Vaňka a faráře Bedřicha Hanáka, kteří ve schráně našli ostatky šesti osob. Po vyzvednutí ze sarkofágu a pečlivém odborném uložení zamířily pod dozorem předních českých archeologů do Prahy. 

"Ve spolupráci s Národním muzeem bude nyní provedena základní antropologická analýza. Klíčový bude počet jedinců, zda jde o muže nebo ženy, dožitý věk a fyzický stav a zda to, co zjistíme, odpovídá tomu, co se o tom předpokládá. Když to bude odpovídat, nastoupí další analýzy, mezi nimi bude nejdůležitější DNA,"  sdělil novinářům Jan Frolík z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze. Otevření sarkofágu ve svatoštěpánské kapli. Foto: Muzeum umění Olomouc/ Markéta  Ondrušková

Analýza ostatků potrvá několik měsíců. Vzorky budou odborníci porovnávat s pražskými nálezy. "V současné době máme z Pražského hradu sedm osob, které jsou považovány za členy přemyslovského rodu. Jsme na stopě DNA u tří Přemyslovců. Pokud by odpovídalo, že jde o Otu I. a Otu III., byl by to oboustranně obrovský posun. Verifikovali bychom si pražské Přemyslovce a tady by byli jasní olomoučtí Přemyslovci," doplnil Frolík. 

Mezi ostatky by měli být především významní olomoučtí Přemyslovci Ota I. Sličný (1045 – 1087) a Ota III. Dětleb (1122 – 1160), dále také manželka Oty I., uherská princezna Eufemie a původem ruská kněžna Durancie, manželka Oty III. Je pravděpodobné, že další ostatky ze sarkofágu náleží olomouckému biskupovi Janu III. (biskupem 1150 – 1157) a premonstrátskému opatovi kláštera Hradisko Robertu I. (opatem v letech 1243–1267). Mimochodem, Ota I. Sličný byl synem slavného knížete Břetislava a Jitky, s níž po jejím únosu ze svinibrodského kláštera žil legendární přemyslovský hrdina právě na hradě v Olomouci. Klášter Hradisko v Olomouci

Doposud se vědělo o tom, že klášter Hradisko založil právě Ota I. roku 1078 jako budoucí rodové pohřebiště olomouckých Přemyslovců, nebylo však vůbec jasné, zda se ostatky dochovaly a kde se nachází. V sakristii kaple svatého Štěpána byla po staletí kovová tabule se jmény několika olomouckých panovníků. Skutečný sarkofág s ostatky však archeologové objevili na tomto místě až zcela nedávno.

Cínová tumba, v níž byla dřevěná malovaná schrána, zamíří do Muzea umění v Olomouci a obou památek se ujmou konzervátoři. Veřejnost bude moci schránky spatřit od 6. září v Arcidiecézním muzeu Olomouc na výstavě s názvem Zde se nacházíte. Jakmile budou mimořádně důležité a slibné výzkumy dokončeny, vrátí se ostatky zpět na Hradisko, do kaple svatého Štěpána.

user-avatar

Václav Pokorný

29. 08. 2018 | 10:30

> ExtraStory   |   Inzerce