Pohřbu zastřelených demonstrantů J. Kříže a J. Ševčíka se zúčastnilo padesát tisíc lidí. Pohřeb se tak proměnil v obrovskou demonstraci.

Pohřbu zastřelených demonstrantů J. Kříže a J. Ševčíka se zúčastnilo padesát tisíc lidí. Pohřeb se tak proměnil v obrovskou demonstraci. | zdroj: moderni-dejiny.cz


Mostecká stávka 1932: horníci na policisty házeli šrouby z kolejnic, cihly a kamení

TÉMATA: severní čechy | doly | horníci | stávky | demonstrace | velká hospodářská krize | most | československo | první republika

user-avatar

Václav Pokorný

30. 03. 2018 | 07:58

V březnu roku 1932 odstartovala téměř měsíc trvající mostecká stávka horníků, největší středoevropská stávka během Velké hospodářské krize. Spouštěčem stávky bylo důlní neštěstí a následné propouštění. Při střetech s policií v Mostě, ale i v Chomutově zahynulo několik lidí.

Velká mostecká stávka horníků proběhla od 23. března do 19. dubna 1932 na dolech v severozápadních Čechách. Stávku podpořili havíři z Kladenska a Ostravy. Podporu stávkujícím vyjádřila i Československá obec legionářská nebo herecká dvojice Voskovec a Werich.

Samotné stávce předcházelo důlní neštěstí. V hnědouhelném dole Kohinoor ve městě Lomu došlo při noční směně ke katastrofě, při které přišlo zbytečně o život osm havířů. Důl byl uzavřen. Hned následující den dostalo hromadnou výpověď 153 horníků z dolu Nelson III a po nich také 382 havířů na dole Humboldt II v Dolním Jiřetíně. Horníci žádali stažení výpovědí, ovšem jejich požadavky nebyly vyslyšeny, proto vstoupili 23. března do stávky. 31. března pak byla zastavena práce v celém hnědouhelném revíru, což představovalo masu 25 000 stávkujících horníků.

Téhož dne bylo také zahájeno jednání mezi zástupci stávkujících horníků, odborových organizací a revírním báňským úřadem v Mostě. Výpovědi byly odvolány a 1. dubna byl stávkový výbor okresním úřadem v Mostě rozpuštěn s odůvodněním, že zanikly veškeré důvody pro pokračování ve stávce. Horníci však odmítli nastoupit do práce a požadovali po těžařích a odborových organizacích záruky této dohody. Byl zvolen nový stávkový výbor, který 5. dubna uspořádal mohutnou demonstraci a té se již zúčastnilo čtyřicet tisíc lidí. Na 13. dubna pak byla svolána generální stávka. V ten den se asi tři tisíce demonstrantů střetlo s policií na cestě ze Souše do MostuPolicejní kordon měl zabránit pochodu demonstrujících horníků

Dav demonstrantů se přiblížil až na třicet kroků před kordon četnictva a začal útočit kamením a šrouby ze železnice s pokřikem: „Hurá, zabte je! Házejte! Oni nesmí stříleti”. Alespoň tak to popisuje záznam v Památníku četnické stanice Most. Velitel četníků zareagoval na kritickou situaci, kdy řada četníků již byla zraněna, dva dokonce těžce, a dav nereflektoval na žádnou z výzev, tím, že vydal rozkaz ke střelbě.

„Vystřeleno bylo celkem 46 ran. Při tom byli usmrceni Josef Kříž, zedník ze Souše, který klesl na silnici asi 100 kroků před četnickým kordonem, a dělník bez zaměstnání Josef Ševčík z Lomu u Mostu, který ležel asi 40 kroků v poli. Dále byly zraněny dvě osoby těžce a osm lehce. Z četníků byli zraněni dva strážmistři těžce, a to přeražením lícní kosti a proražením lebeční kosti. Dvacet strážníků bylo zraněno lehce, zraněni byli i čtyři komisaři,“ oznamuje četnické hlášení. Příslušníci tzv. komunistických pořadatelských sborů na 1. náměstí v Mostě v době Velké Mostecké stávky.

Střetu v Mostě předcházel konflikt u Kamencového jezera v Chomutově, kdy někdo z demonstrujících vystřelil proti zasahujícím četníkům. Střelbou byl těžce zraněn pětadvacetiletý městský policista Franz Mayer z Chomutova, který byl v tomto vážném stavu navíc ještě zkopán rozběsněným davem. Přestože byl rychle převezen do nemocnice, kde se podrobil operaci, svým zraněním podlehl.

Z tragédie Velké mostecké stávky, vyvolané celosvětovou hospodářskou krizí, však více než horníci nakonec vytěžili politický kapitál komunisté a nastupující henleinovci.

 

user-avatar

Václav Pokorný

30. 03. 2018 | 07:58

> ExtraStory   |   Inzerce