Šéf restaurátorské laboratoře Stefano Vanacore drží v náručí zkamenělé dítě nalezené v Pompejích.

Šéf restaurátorské laboratoře Stefano Vanacore drží v náručí zkamenělé dítě nalezené v Pompejích. | zdroj: Getty Images


Záhada mumie matky s dítětem. Vědci otevřeli zkameněliny obětí z Pompejí

TÉMATA: pompeje | vesuv | zkáza pompejí | výbuch sopky | italie | římani | mumie | vykopávky |

user-avatar

Petr Gotlieb

26. 05. 2015 | 20:38

Vědci konečně odkryli nám tak známé zkameněliny obětí výbuchu sopky Vesuv. Vyděšená žena s rozpřaženými pažemi s dítětem na klíně - nejzáhadnější obraz zkázy Pompejí - je tak o krok blíže k objasnění tragického konce Římanů.

Před téměř dvěma tisíci lety byly Pompeje pohřbeny pod pěti metry popela. Zemřelo tu šestnáct tisíc mužů, žen a dětí. Restaurátoři v laboratoři archeologických vykopávek v Pompejích teď pracují na obnově 86 mumifikovaných ostatků Římanů, aby o dva tisíce let později zjistili, jak tito lidé zemřeli. To, co zde nacházíme, nejsou sochy, ale zkamenělé ostatky lidí v poslední vteřině jejich života.

Nejsmutněji vyznívá mumie matky, které sedí na břiše přibližně čtyřletý chlapeček. Popel z vulkánu je zasypal zřejmě ve chvíli, kdy odpočívali. Jiná teorie zase tvrdí, že vystrašený syn běžel k mámě, když spatřil výbuch sopky. Ženu a její dítě nalezli v Domě zlatého náramku, v její blízkosti ležel muž a další malé dítě.

 “Pracovat na těchto ostatcích je chvílemi velmi smutné a dojímavé, protože zachycuje hrůzu, která se tu stala,” svěřila se restaurátorka Stefanie Giudiceová z Neapolského národního archeologického muzea. Díky popelu, který dokonale zakonzervoval jejich těla, mohli vědci odkrýt kosterní pozůstatky. Můžeme vidět perfektně zachovalé zuby obětí, na tvářích některých z nich je stále patrný výraz zděšení.

Vědci se snaží potvrdit novou teorií, jak obyvatelé Pompejí zemřeli. Prý se neudusili, ale zahynuli v důsledku extrémně vysokých teplot. "Smrt přišla rychle. Lidé zemřeli na teplotní šok," říká autor knihy Pompeje, život ve stínu Vesuvu Josef Fryš, který o ní psal už před několika lety. Italští badatelé tuto hypotézu však teprve nyní dokázali téměř potvrdit, když pomocí nejmodernějších přístrojů zahřívali kosti na teplotu totožnou s tou, se kterou se onoho osudného dne Pompejané setkali.

Pompeje bylo velké římské město ležící na úpatí hory Vesuv. Sopka byla v nečinnosti přes 1500 let. Lidé ani nevěděli, že jde o sopku. Okolnosti této přírodní katastrofy byly dlouhou dobu tajemstvím.

Kolem jedné hodiny odpoledne, 24. srpna roku 79 našeho letopočtu, se Vesuv bouřlivě přihlásil k životu. Roztavená hornina se nezměnila pouze v lávu, ale i v pěnu. Ta, vymrštěna výbuchem, obrovskou rychlostí vytvořila vířivý sloup, který rychle stoupal vzhůru. Obyvatelé Pompejí nikdy nic podobného neviděli. Protože lidé nechápali, co se děje, i ti, kteří by bývali mohli utéci, zůstali. Jen pár minut po výbuchu sopky vystoupil sloupec roztavené horniny a plynu až do výše patnácti kilometrů.

Římský spisovatel Plinius mladší popsal paniku v ulicích Pompejí během erupce Vesuvu.

„Z Vesuvu šlehaly plameny a vysoké ohnivé sloupy. Ze dne se stala noc. Padal popel, budovy se třásly. Moře bylo rozbouřené, byl cítit sirný zápach. Rozednilo se teprve třetí den od výbuchu,“ líčil hrůzu tehdy v dopise římský spisovatel a právník Plinius mladší.

Žhavá hornina vyvržená vysoko do atmosféry ve výšce chladným vzduchem ztuhla a začala padat k zemi. Vulkán vyvrhoval ze svých útrob také velké balvany. Ty se řítily k zemi rychlostí dvou set kilometrů v hodině a rozsévaly smrt. Během pouhých 18 hodin vychrlil Vesuv více než 10 bilionů tun pemzy, kamene a popela. Řím se pokusil o záchranu Pompejí, ale všechno bylo marné. Katastrofa byla nedozírná. Více než 1500 let leželo město pohřbeno a zapomenuto.

user-avatar

Petr Gotlieb

26. 05. 2015 | 20:38

> ExtraStory   |   Inzerce