Středověcí muslimští dobyvatelé zvaní Maurové v představách malířů z 19. století

Středověcí muslimští dobyvatelé zvaní Maurové v představách malířů z 19. století | zdroj: imgur.com


Muslimové pronikli do Francie už před 1300 lety. Potvrzuje to objev koster islámských bojovníků

TÉMATA: archeologie | objevy | francie | islám | muslimové

user-avatar

Irena Gruberová

9. 12. 2017 | 12:00

Tři zvláštní hroby z 8. století odkryli archeologové na středověkém hřbitově v jihofrancouzském městě Nîmes. Všechny kostry byly orientovány stejným směrem – k Mekce, nejsvětějšímu městu všech muslimů. Genetické testy potvrdily, že patřily muslimům ze severní Afriky. Jde o vůbec nejstarší důkaz přítomnosti islámu ve Francii.

Dosud nejstarší muslimské hroby ve Francii pocházely z 12. až 13. století. Ostatky z Nîmes jsou ovšem o čtyři staletí starší, vědci je datují do doby mezi 7. až 8. stoletím. Analýza DNA ukázala, že otcovská rodová linie nebožtíků vede do severní Afriky. Tu v té době ovládala muslimská dynastie Umajjovců, která vytvořila obrovskou arabskou říši se sídlem v Damašku, sahající od povodí řeky Indu po Atlantský oceán a od Jemenu po Kavkaz a střední Asii. V roce 711 přistáli Arabové na Pyrenejském poloostrově a během několika let si jej téměř celý podrobili. Kolem roku 725 pak dobyli Septimánii v jižní Francii, která tehdy byla součástí vizigótského panství.

„Historici věděli o přítomnosti muslimů v kraji kolem Narbonne (Septimánie), ale tohle je poprvé, co se našly hmotné důkazy,“ sdělil médiím archeolog Yves Gleize, jehož studie nedávno vyšla v časopise Public Library of Sciences One. Všechny kostry jsou do hrobu uloženy stejným způsobem – s orientací směrem k Mekce.

Podle Yvese Gleize mohlo jít o Berbery, kteří byli naverbováni do muslimské armády. Nicméně to, že byli v Nîmes pohřbeni podle islámského ritu, svědčí o tom, že přijali a praktikovali islám. Jejich těla, zabalená do látky, byla natočena směrem k Mekce, rodišti Mohameda, proroka islámu. „To naznačuje, že nějaká komunita, která znala muslimské praktiky, žila v Nîmes. Svědčí to o spolužití komunit, které udržovaly křesťanské i islámské pohřební zvyky,“ řekl dále Gleize. Hroby muslimů totiž nebyly nijak zvlášť odděleny od těch ostatních. To by znamenalo, že se muslimové do tamní společnosti integrovali ve větší míře, než by se čekalo.

„Muslimští vojáci možná uzavřeli s místním obyvatelstvem spojenectví a smlouvy o společném postupu proti Frankům,“ nadhodil Gleize. Jak známo, Vizigóti s Franky sváděli o své území letité boje. Frankové však v roce 732 definitivně zastavili arabskou invazi do Francie. Přesto si Arabové až do roku 759 podrželi nad územím Septimánie kontrolu.

user-avatar

Irena Gruberová

9. 12. 2017 | 12:00

> ExtraStory   |   Inzerce