Mysl je i pro dnešní moderní neurologii palčivou hádankou, která stále čeká na své rozluštění.

Mysl je i pro dnešní moderní neurologii palčivou hádankou, která stále čeká na své rozluštění. | zdroj: sciencealert.com


Muž, který žije bez 90 procent mozku, nedá vědcům spát. Kde vlastně sídlí lidské vědomí?

TÉMATA: mozek | výzkum | věda

user-avatar

Yvonne K.

8. 03. 2017 | 11:50

Navzdory desítkám let výzkumů věda stále ví velmi málo o lidském vědomí. Mnoho vědců je sice přesvědčených, že mozek je sídlem vědomí, jenže jak potom vysvětlit fakt, že někdo přijde o většinu svých neuronů v mozku a přitom dál žije jako normální člověk?

Případ muže, který ztratil většinu svého mozku, popsal již v roce 2007 prestižní vědecký časopis Lancet. Identita muže nebyla prozrazena, jen je známo, že to byl Francouz, jemuž v době, kdy článek vyšel, bylo 44 let. Byl šťastně ženat, otcem dvou dětí a pracoval jako úředník, aniž on či jeho okolí tušilo, že mu chybí podstatná část mozku. Přišlo se na to, až když si lékařům postěžoval, že dva týdny cítí slabost v levé noze. Sken mozku poté odhalil, že jeho lebka je převážně vyplněna tekutinou a z původní mozkové tkáně zbývá jen tenká vnější vrstvička.

„Celý mozek byl redukován – čelní, temenní, spánkové i týlní laloky – na pravé i levé straně. Tyto oblasti mozku ovládají citlivost, zrak, sluch a emoční i kognitivní (poznávací) funkce,“ uvedl spoluautor studie Lionel Feuillet pro New Scientist. 

Lékaři míní,  že k redukci mozkové hmoty došlo v průběhu třiceti let následkem nahromadění mozkomíšního moku v dutinách mozku. Z pacientovy anamnézy vyplynulo, že již jako šestiměsíčnímu dítěti mu byla diagnostikována vodnatelnost mozku. Zavedli mu tehdy do mozku drén, který odváděl přebytečnou tekutinu z míst, kde se hromadila. Když mu bylo 14, drén mu odstranili. Tekutina se ale začala znovu hromadit a během dalších třiceti let se pomalu kondenzovala a stravovala mozkovou hmotu, až zůstaly jenom její zbytky ve vnější oblasti lebky, podobné mušlím.Sken mozku

Nicméně ztráta tak velké části mozku život tohoto muže nijak výrazně nezasáhla. Muž vedl dál normální, relativně zdravý život. V neuropsychologických testech dosáhl hodnoty IQ 75, tedy sice hodnoty poněkud nižší, ale stále nad hranicí mentální retardace (verbální IQ měl dokonce 84, takže mohl normálně pracovat jako úředník na plný úvazek).

Není to jediný případ, jenž zpochybňuje teorie o lidském vědomí, které ho pojí s určitými specifickými místy v mozku. Tak například zázračný chlapeček jménem Jaxon Buell, přezdívaný Jason Strong (Jason Silný), se narodil bez většiny mozku a lebky, navzdory skepsi lékařů však dál žije a dělá pokroky. Tyto případy potvrzují, že velikost mozku jen málo koreluje s tím, co nakonec tento orgán dokáže. Jaxon Buell

Někteří vědci si to vysvětlují teorií o plasticitě mozku. Mozek se skládá z různých částí, které mají různé úkoly. Například frontální lalok je spojen s řečí, pohybem a řešením problémů, zatímco mozeček má co do činění s pohybem a rovnováhou. „Když se něco stane velmi pomalu během určitého času, třeba během několika desetiletí, různé oblasti mozku přebírají funkce, které by normálně byly věcí těch částí, které jsou teď mimo hru,“ řekl New Scientist dr. Max Muenke, odborník na poruchy dětského mozku při National Human Genome Research Institute. I pouhých deset procent zbylých neuronů v mozku je schopno se dál učit, a člověku tak zůstane vědomí o sobě samém a o tom, co dělá.

Své vysvětlení mají někteří alternativní léčitelé a „badatelé“, kteří tvrdí, že vědomí se neomezuje jen na mozek, ale sídlí v celém našem těle.

 

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Yvonne K.

8. 03. 2017 | 11:50