Kromě manželky je muži velkou oporou jeho dcera.

Kromě manželky je muži velkou oporou jeho dcera. | zdroj: boredpanda.com


Muži s rakovinou dávali doktoři šest let života. Více jak dvě dekády od diagnózy ale stále žije

TÉMATA: nemoc | rakovina | zdraví

user-avatar

Simona Knotková

9. 03. 2019 | 10:00

Michaelu Moylesovi se v roce 1998 zhroutil svět. Lékaři mu našli na mozku nádor a nedávali mu takřka žádné šance na přežití. Muž přesto žije i dvacet let po vyřčení vážné diagnózy a dokazuje, že zázraky se ve světě medicíny skutečně dějí.

Michael Moyles, kapitán amerického letectva a nadšený hráč basketbalu v St. Louis, měl dvacet sedm let, když mu byla sdělena zdrcující diagnóza. Přišlo se na ni přitom náhodou. Michael se během hry srazil s jiným hráčem a třicet sekund byl v bezvědomí. CT sice neukázalo žádný nález, ale magnetická rezonance odhalila cizorodé ložisko. Po roce vyšetření a testů přišli lékaři s konečnou diagnózou – Michael trpěl astrocytomem, jedním z nejčastějších typů mozkového nádoru. Bylo to jen krátce poté, co požádal o ruku svou dlouholetou přítelkyni Angie.

"Přijala žádost o ruku od zdravého, silného, mladého budoucího důstojníka, a teď byla zasnoubená se smrtelně nemocným pacientem s rakovinou," vypráví Američan.

Dvojice měla za šest měsíců od vyřčení diagnózy svatbu. Budoucnost pro Michaela ale nevypadala vůbec nadějně; lékaři mu dávali šest až osm roků života. V roce 2001 podstoupil první operaci, během které mu chirurgové odstranili skoro třícentimetrový nádor. Jako zázrakem se mu vyhnuly následky mozkové operace a neměl problémy s pamětí a řečí ani se mu nezměnila osobnost. Další roky byla jeho nemoc dokonce v remisi. Plnou silou ale udeřila zase v roce 2005.

"Nádor byl tentokrát větší, rychleji se rozšiřoval a byl agresivnější. Nemohli jsme pozorovat další rok, jak se bude chovat. Podstoupil jsem další operaci, po které jsem měl docházet na chemoterapii. To je slovo, které vyděsí i toho nejostřílenějšího pacienta, a já nebyl výjimkou," vzpomíná Michael.

Ani chemoterapie ho ale nezastavila před tím, aby se začal věnovat běhání, a dokonce uběhl svůj první půlmaratón. První kolo léčby bohužel nezabralo a Michael docházel na chemickou terapii dalších deset měsíců. Nakonec nebylo zbytí a musel podruhé zamířit na operační sál. Kvůli komplikacím mu byla odstraněna část lebky, kterou později nahradila prostetická destička.

Momentálně si Michael prochází další remisí. Společně se svým nevlastním bratrem vede nadaci Team Michael Moyles, za kterou mimo jiné běhá a vybírá peníze pro potřebné. Za čtyři roky od spuštění vybrali skoro 100 tisíc dolarů.

"Každé ráno se probouzím a říkám si: 'Rakovina mě jednoho dne možná porazí, ale ne dnes.' Každý můj běh je důkazem, že mě ještě pořád nedostala," uzavírá muž.

user-avatar

Simona Knotková

9. 03. 2019 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce
Zavří­t reklamu