Slavné vítězství našich předků z roku 631 vyvolává otázku, kde vlastně stávala ona historická pevnost Wogastisburg.

Slavné vítězství našich předků z roku 631 vyvolává otázku, kde vlastně stávala ona historická pevnost Wogastisburg. | zdroj: wikipedie


Mýtický Wogastisburg: Kde leží dějiště slavné bitvy českých dějin?

TÉMATA: čechy | slované | sámo | sámova říše | bitvy | středověk

user-avatar

Václav Pokorný

2. 06. 2018 | 09:30

V roce 631, panovník a vůdce slovanských kmenů Sámo, uštědřil drtivou porážku franckému králi Dagobertovi I. v bitvě u Wogastisburgu. Místo, kde se bez nadsázky odehrála nejstarší bitva českých dějin, zůstává záhadou a předmětem spekulací.

Hlavní historická data prvního státního slovanského útvaru na českém území, Sámovy říše, jsou známa. Roku 623 prokázal Sámo své schopnosti jako velitel v boji Slovanů /Vinidů/ proti kořistnickým nájezdům Avarů a porazil je. O osm let později, tedy roku 631, se Sámo, nyní už jako panovník slovanských kmenů, dostal do křížku s franckým králem Dagobertem I. a v bitvě u Wogastisburgu nad ním zvítězil. Tato bitva je prvním písemně doloženým vojenským vystoupením našich předků, raně středověkých Čechů a Moravanů. Za písemnou zprávu o bitvě, stejně jako o samotné existenci Sámovy říše, vděčíme francké Fredegarově kronice. O události se zmiňuje v souvislosti s vládou austrasijského krále Dagoberta I. Slovanské hordy. Ilustrativní obrázek

Celý konflikt mezi Dagobertem a Sámem vypukl nepříjemným incidentem, když byla Slovany pobita francká kupecká karavana, putující do nitra Sámovy říše. Tato událost se stala záminkou pro krále Dagoberta podrobit si Sámův lid, oslabit jeho vliv, který se neomezoval zdaleka jen na českou kotlinu, a donutit ho k poddanství. I když Sámo navrhoval řešení této záležitosti mírovou cestou, nedostal příležitost. Král Dagobert vytáhl s velkým vojskem, se kterým ve třech proudech vtrhl do Sámova slovanského impéria. 

Součástí trestné výpravy byly i jednotky Langobardů a Alamanů, které tvořily předvoj hlavní armády. Tyto oddíly sice zvítězily v menších potyčkách, ale jejich vítězství nedokázala ovlivnit blížící se Dagobertovu porážku. Když hlavní armáda vtrhla na Sámovo území, rozhodla se zničit významný pohraniční hrad Wogastisburg se silnou posádkou vedenou Sámem. Po tři dny byl Wogastisburg obléhán. Za tu dobu byl pobit velký počet Dagobertových vojáků a celá armáda byla nakonec donucena k rychlému ústupu. Kronika to popisuje takto:

„Je tu mečem pobit velký počet lidí z Dagobertova vojska a potom dajíce se na útěk zanechají tam všechny stany i věci, které s sebou měli, a navrátí se do svých sídel.“ Vrch Rubín nad vsí Dolánky

Kde se hrad Wogastisburg, klíčová pevnost českých dějin nacházel, se již několik staletí dohadují historikové. Nedávné výzkumy však nabízejí nové odpovědi!

Zatím nejnovější lokalitou, o které se vážné uvažuje jako o možném místě, kde mohl stát slavný Wogastisburg, je čedičový vrch Rubín u Podbořan v Poohří. Na Rubínu bylo doloženo opevnění ze starší doby bronzové, avšak poslední výzkumy jasně prokázaly i slovanské osídlení od 7. do 10. století.

Teorie se opírá o fakt, že Poohřím vedla již zmíněná významná obchodní stezka. Hovoří pro ni i výzkumy Josefa Bubeníka, našeho současného předního odborníka na dějiny osídlení. Při archeologických výzkumech bylo na této lokalitě odkryto poměrně rozsáhlé hradiště s četnými nálezy avarského původu, především ostruh, kování opasků a úlomků zbraní i předmětů, které patřily válečnické aristokracii. Dá se proto tušit, že jde o fragmenty z výzbroje Sámovy armády, jež se tu střetla s vojskem krále Dagoberta.



user-avatar

Václav Pokorný

2. 06. 2018 | 09:30

> ExtraStory   |   Inzerce