Prodej ženy nebo i celé rodiny byl v Anglii 19. století poměrně běžnou věcí.

Prodej ženy nebo i celé rodiny byl v Anglii 19. století poměrně běžnou věcí. | zdroj: allthatsinteresting.com


Na co rozvod, v 19. století bylo legální ženu jednoduše prodat

TÉMATA: ženy | anglie | manželství | rozvody | 19. století

user-avatar

Tomáš Chalupa

29. 11. 2018 | 10:00

V 19. století nebylo manželství většinou vyjádření lásky, ale jen ekonomická transakce. Spojovaly se rody, majetky a grunty. A pokud někdo chtěl tento ekonomický svazek zrušit, nemusel se rozvádět, ale mohl to provést opět ekonomickými prostředky. Manželku bylo možné jednoduše prodat.

Spisovatel Thomas Hardy ve své novele Starosta casterbridgeský popisuje scénu, kdy manžel přivede na místní trh ženu a děti a prodá je v aukci nejvyšší nabídce. Nebyla to nijak výjimečná praxe, ovšem neprovozovali ji většinou boháči, ale naopak velmi chudí muži, kteří prostě nedokázali své manželky a děti uživit.

V Anglii byl tento způsob ukončení manželství legální a byla to pro mnoho lidí výhodnější alternativa než klasický rozvod, který nepřinášel nic kromě dalších výdajů. Navíc teprve v roce 1857 se v Anglii objevil první soud specializovaný na rozvody. Rozvod před soudem byl ale vleklý a hlavně drahý. Bylo potřeba získat speciální dekret od parlamentu, posvěcení církve a zaplatit poplatek v dnešní výši zhruba 15 tisíc liber. To měl málokdo k dispozici. Neviditelná ruka trhu fungovala mnohem lépe.

Manželky i celé rodiny se proto normálně prodávaly na trhu vedle krav a slepic. O transakci majetku, protože tak bylo na rodinné příslušníky pohlíženo, se prováděly stejné zápisy jako u jakéhokoliv jiného obchodu.

Pro kontext je třeba dodat, že samotné manželství fungovalo zcela jinak než dnes. Nebylo třeba mít nejen žádnou svatbu, ale prostě jen před svědky prohlásit, že jsou manželé. Samotný prodej nebyl pro ženu nijak zásadně ponižující, často to byla právě ona, kdo se chtěla dostat z nevyhovujících podmínek a ukončit nefunkční vztah. Prodej jí dával určitou šanci, že se dostane k ekonomicky zabezpečenějšímu jedinci. Žena také měla právo odmítnout kupujícího, čímž z celé transakce sešlo. Docházelo proto k tomu, že dotyčný se s ženou předem seznámil, dojednaly se všechny podmínky a náležitosti a samotný prodej na trhu byl spíše formalitou spojenou rovnou s oslavou.

Z dnešního pohledu se to zdá celé naprosto šílené, ale třeba v zaostalejších částech Indie platí podobné zvyklosti ještě dnes. A jistý vtipálek nabídl svou ženu k prodeji na portálu eBay s tím, že má určité zkušenosti s vařením a vypadá stále dobře. Nejvyšší nabídka činila 65 tisíc dolarů.

user-avatar

Tomáš Chalupa

29. 11. 2018 | 10:00

> ExtraStory   |   Inzerce