Megalitická čtyři tisíce let stará stavba u Brodku u Přerova může změnit náhled na pravěké lidi.

Megalitická čtyři tisíce let stará stavba u Brodku u Přerova může změnit náhled na pravěké lidi. | zdroj: uapp.cz


Na Hané našli záhadnou stavbu, která nemá v Evropě obdoby

TÉMATA: archeologie | nálezy | záhady | česká republika

user-avatar

Tomáš Chalupa

18. 06. 2015 | 14:00

Vedle sjezdu z dálnice u Brodku u Přerova našli archeologové základy pravěké svatyně, která je v lecčems podobná slavnému monumentu Stonehenge. Archeologové nyní zkoumají její přesný účel. Je možné, že mohlo jít o observatoř. Pokud ano, pak pravěcí lidé měli daleko větší znalosti, než jsme si doposud mysleli.

Archeologové odkryli pravěkou strukturu s přesnou geometrickou linií. Podle všeho obsahuje nejen shodné prvky se Stonehenge, ale také reflektuje astronomické jevy jako jsou fáze Měsíce. „Našli jsme jámy, které se do značné míry vymykaly běžnému standardu, protože byly vyhloubeny s důrazem na geometrické uspořádání. Navíc byly přesně astronomicky orientovány, kdy tvořily linie směřující striktně od východu k západu," řekl Pavel Fojtík z prostějovské pobočky Ústavu archeologické památkové péče v Brně v rozhovoru pro Deník.

Objekt náleží ke kultuře zvoncovitých pohárů, která se datuje do doby 2,5 tisíce let před naším letopočtem. Zatímco jiné stavby a sídliště té doby jsou chaotické a postrádají pevnější řád, nález u Brodku je v tomto zcela jiný. „V Brodku jsme objevili strukturu rozměrných jam, které sloužily pro ukotvení velkých dřevěných sloupů. Zatímco jinde vládne jistá prostorová chaotičnost, tento objekt odráží jasný architektonický plán či představu svých tvůrců. Všechny jeho součásti mají své geometricky předurčené místo, což běžně na sídlištích nebývalo. Zajímavý je i počet jam, které tvoří tuto pravoúhlou strukturu. Těch je na každé straně devět a dvě středové," vysvětluje pro Deník Fojtík. Objekt tohoto typu nemá v Evropě obdoby. Archeologové dokonce očekávají, že by v okolí mohli podobných nálezů najít více.

Oříškem bude určit přesný účel stavby. Například počet sloupů by možná mohl ukazovat cyklus zatmění Měsíce. Jenže takové astronomické znalosti pravěcí lidé neměli. A pokud ano, museli by archeologové a historici přepsat učebnice dějepisu. „To jsou zatím úvahy vzdálené současnému archeologickému poznání,“ mírní očekávání Fojtík. Přesto je jasné, že pokud stáří megalitické stavby odpovídá, pak schopnosti a úroveň poznání našich dávných předků před 4 tisíci lety byly na daleko vyšší úrovni, než jsme si doposud mysleli.

user-avatar

Tomáš Chalupa

18. 06. 2015 | 14:00

> ExtraStory   |   Inzerce