Ovce na Islandu hynou. Islanďané se obávají, že přijdou o jeden z hlavních zdrojů své potravy.

Ovce na Islandu hynou. Islanďané se obávají, že přijdou o jeden z hlavních zdrojů své potravy. | zdroj: grapevine.is


Na Islandu záhadně umírají ovce. Způsobí to opět revoluci v Evropě?

TÉMATA: island | sopečné erupce | hladomor

user-avatar

Tyrion

18. 06. 2015 | 09:30

Od ledna letošního roku znepokojuje farmáře na Islandu masové vymírání ovcí. Zatím není jisté, co úhyn zvěře způsobilo, mnozí je však dávají do souvislostí s erupcí vulkánu Holuhraun, který po osm měsíců chrlil jedovaté výpary na ostrově. Místní se proto obávají, aby se neopakovaly události roku 1783, které v zemi vyvolaly hladomor a byly dokonce spouštěčem francouzské revoluce.

Nejrozšířenějším savcem na Islandu jsou bezpochyby ovce. Ještě donedávna jich tu žilo půl milionu, tedy bezmála o 200 tisíc víc než lidí. Odjakživa byly důležitou součástí islandské historie, ekonomiky i kuchyně. Teď však napříč celým ostrovem záhadně vymírají a nikdo nechápe proč.

Vše začalo letos v lednu, kdy farmáři a veterináři zaznamenali, jak ovce znenáhla chřadnou a umírají. Nepomohly vitamíny ani lepší krmivo, zvířata dál slábla a stonala, umíraly hlavně samice a jehňata. Když se počet mrtvých kusů vyšplhal až k tisícovce, začali bít veterináři na poplach. Bylo jasné, že úhyn ovcí nemají na svědomí přenosné nemoci ani nekvalitní krmivo. Začaly se objevovat úvahy, že na vině je sopka Holuhraun.

Erupce sopky Holuhraun

Holuhraun začal soptit lávu 29. srpna loňského roku a erupce přestala až letos v březnu. Během té doby unikly do ovzduší miliony tun jedovatých sopečných plynů s vysokým obsahem kysličníku siřičitého. Jak známo, vyšší koncentrace sopečných plynů v ovzduší mohou negativně ovlivnit životní prostředí – zničit ozón, okyselit oceány a půdu či změnit globální klima, což v konečném důsledku může narušit biotop celé planety. Některé studie spojují masové vymírání druhů s obrovskou produkcí jedovatých sopečných plynů. Ty jsou s to vyhubit většinu života na Zemi.

Kruté následky sopečné činnosti pocítili Islanďané před více než dvěma sty lety, kdy explodoval vulkán Laki. Od června 1783 do února 1784, tedy více než osm měsíců chrlila sopka mraky jedovatého plynu. Nebylo vidět Slunce, umíral dobytek a následný hladomor připravil ostrov o čtvrtinu obyvatel. Následky se ovšem neomezily jen na Island.

Částice prachu síry donesl vítr až do severní Evropy; mračno zakrylo oblohu nad Norskem, Francií, Itálií i Španělskem. Podle historiků způsobil mrak popela ochlazení nad kontinentem a kvůli němu zažívala Evropa několik dalších let extrémní výkyvy počasí. Podle britského historika Gilberta Whitea bylo léto roku 1783 děsivé: “podivná mlha visela nad celým světadílem několik týdnů a nikdo si nedokázal vysvětlit její původ. Něco takového lidé nepamatovali…“

Sopka Laki dnes

Sopečný popel se dostal i do českých zemí a notně vyděsil zdejší obyvatelstvo. V kronice jihočeského Velešína si tehdy poznamenali:

"…okolo 19. června začaly se velmi hrozné a strašlivé mlhy na obloze a trvaly okolo 6 neděl tak, že mnohokrát slunce od té mlhy zastíněno bylo a jenom tak na způsob červeného kolečka velmi málo barvy k spatření bylo. Pod těmi mlhy ale obilí velmi dobrý zrůst mělo."

Následujícího roku byla úroda velmi slabá – slabý sluneční svit nedodal rostlinám dostatek energie a dovoz potravin tehdy nepřipadal v úvahu. Zejména ve střední Evropě, především ve Francii, to to přineslo velké ekonomické problémy, které v roce 1789 vyústily ve Velkou francouzskou revoluci.

Takový scénář se samozřejmě nemusí vůbec opakovat a jen čas ukáže, zda úhyn ovcí byl jen bezvýznamnou historickou epizodou, anebo předehrou k závažnějším změnám.

 

> ExtraStory   |   Inzerce

témata

Komentáře ( )

user-avatar

Tyrion

18. 06. 2015 | 09:30