Unikátní nález stovek českých denárových mincí z poslední třetiny 10. století na území Pardubického kraje byl představen 13. ledna v Rytířských sálech pardubického zámku.

Unikátní nález stovek českých denárových mincí z poslední třetiny 10. století na území Pardubického kraje byl představen 13. ledna v Rytířských sálech pardubického zámku. | zdroj: vcm.cz


Na Pardubicku se našly stovky stříbrných mincí z 10. století. Nálezce dostane milionovou odměnu

TÉMATA: archeologie | objevy | přemyslovské čechy | pardubicko | numizmatika | mince

user-avatar

Irena Gruberová

15. 01. 2016 | 09:45

Čtyři sta stříbrných českých denárů z 10. století a další tři stovky jejich zlomků obsahoval hliněný hrnec náhodně nalezený v listopadu loňského roku na Pardubicku. Jde o nevídaný objev evropského významu.

"Z numizmatického hlediska lze nález beze vší skromnosti označit za nález století, neboť vzhledem k jeho rozsahu, úplnosti a výtečnému dochování nalezených mincí nemáme z území střední Evropy k dispozici srovnatelnou analogii,“ hodnotí poklad Petr Vorel, numismatik Východočeského muzea v Pardubicích.

Nálezce totiž objevil přes čtyři stovky celých mincí, 300 jejich úlomků a také několik střepů z původní nádoby, ve které byly mince na konci 10. století uloženy do země.

"V době nálezu o tisíc let později již byla rozbitá, k čemuž došlo zřejmě přírodními procesy. Část pokladu se ale stále nacházela uvnitř. Nádoba se nicméně nenašla celá, chybí nám horní partie, které by nám mohla pomoci s přesnější datací. I z toho co máme ale lze říci, že zapadá časově do doby nálezu,“ upřesnila archeoložka Kristýna Bulvová.Denárové stříbrné mince z konce 10. století

Kolik a jakých druhů mincí nález vlastně obsahoval, musí archeologové teprve určit. U podstatné části mincí nejsou odborníci schopni identifikovat mincovnu, ale jsou si jisti, že pocházejí z českého prostředí. "Největší koncentrace bude asi z nejnovějších ražeb, tedy z doby Boleslava II. Některé mince jsou pro nás zatím neznámé typy. Předběžně můžeme říci, že většinou jde o českou ražbu, ale jsou tam možná i některé polské kusy,“ uvedl Petr Vorel. Upozornil, že mince nesloužily v 10. století k běžnému obchodu jako dnes, ale spíše jako platidlo v nejvyšších patrech tehdejší mezinárodní politiky. V kapse je rozhodně nemohl mít každý, stříbro totiž bylo bylo majetkem knížete a mince se razily v knížecích sídlech. „U starších typů víme, že se tak dělo v Praze či Mělníku. Celá síť mincoven nám ale známa není. Váha většiny zde nalezených mincí se pohybuje kolem 1,5 gramu stříbra, a to samo je velmi vysoké kvality,“ upozornil Vorel.

Stříbrný denár

I když odborníci nemají z té doby údaje o cenách, je jasné, že šlo o majetek velké hodnoty a v neklidné době přelomu vlády Boleslava II. a Boleslava III. jej někdo ukryl v zemi. "Může to být otázka vojenského nebezpečí ze strany Boleslava Chrabrého, který určitou dobu na počátku 11. století v Čechách vládl. Možná něco nového nám přinese analytický rozbor materiálu," odhaduje Vorel.

Místo, kde země vydala tento nevídaný poklad, archeologové tají. „Je to kvůli tomu, že nemáme lokalitu důkladně prozkoumanou a nechceme zveřejňovat místo nálezu, abychom uchránili případné další předměty, které tam mohly zůstat,“ vysvětluje ředitel Východočeského muzea Pardubice Tomáš Libánek. Známo je tak jen to, že stříbrný poklad našel při procházce náhodný nálezce a odevzdal jej Východočeskému muzeu v Pardubicích.  Denáry z konce 10. století představuje hejtmanovi Martinu Netolickému numizmatik Petr Vorel (vlevo).

Poklad je nyní podle zákona majetkem Pardubického kraje. Budeme se snažit ho co nejdříve zpřístupnit veřejnosti. Hodnota tohoto nálezu je nevyčíslitelná, je to totéž, jako kdybychom chtěli penězi ocenit Svatováclavskou korunu, přesto nálezce má nárok na zákonnou odměnu,“ konstatuje hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. Podle předběžných informací dostane až dva miliony korun. 


 

Co se u nás dělo v té době?
Mince zřejmě pochází z doby Boleslava II., který vládl v Čechách v letech 972 – 999. Jeho otec Boleslav I. je znám hlavně tím, že nechal zavraždit svého bratra knížete Václava, méně už tím, že nechal v Praze razit první doložené mince (stříbrné denáry). Kosmas ve své kronice Boleslava II. popisuje jako „muže nejkřesťanštějšího, otce sirotků, ochránce vdov, utěšitele zarmoucených". S jeho údajnou bohabojností však poněkud kontrastuje to, že v roce 995 nechal vyvraždit celý rod Slavníkovců. Tím se Přemyslovci stávají jedinými pány v Čechách.

Boleslav II. Pobožný byl český kníže z rodu Přemyslovců v letech 967/972–999.

Za Boleslava II. Čechy prosperují a s římskou říší udržují dobré vztahy. Papež konečně souhlasí se založením pražského biskupství. A vznikají i první kláštery: Sv. Jiří na Pražském hradě a benediktinský v Břevnově, který založil pražský biskup Vojtěch. Po smrti přemyslovské princezny Doubravky, manželky polského knížete Měška, se vztahy mezi Polskem a Čechami zhoršují, ještě hůře je po smrti Boleslava II. Mezi jeho syny dochází k soupeření, a toho využije polský kníže Boleslav Chrabrý. Zmocní se nejen Krakovska a Moravy, ale načas i samotných Čech.

Mapa českého státu ve 2. polovině 10. století, tedy z doby, odkud mince pocházely.

user-avatar

Irena Gruberová

15. 01. 2016 | 09:45

> ExtraStory   |   Inzerce