Führer jako nový spasitel - Adolf Hitler na vánočním večírku v říšském kancléřství v roce 1937.

Führer jako nový spasitel - Adolf Hitler na vánočním večírku v říšském kancléřství v roce 1937. | zdroj: www.welt.de


Nacisté odmítali Ježíška, dárky dětem nosil Odin, na stromku byla svastika

TÉMATA: nacisté | vánoce | německo | druhá světová válka

user-avatar

Tomáš Chalupa

23. 12. 2019 | 12:00

Nacisté měli velmi rádi Vánoce, ale současně byli posedlí vzýváním severské mytologie. Velmi brzy tak začal u správných nacistů ustupovat do pozadí Ježíšek a dárky začal nosit bůh Odin.

V roce 1921 Adolf Hitler mluvil v Mnichovské pivnici k čtyřtisícovému davu posluchačů. Lidé nadšeně tleskali jeho výjevům o tom, jak světové židovstvo může za současnou bídu Německa a jak je potřeba se vymanit z jeho okovů. Pak se všichni sešli kolem vánočního stromečku a zpívali koledy.

Nacisté měli Vánoce rádi a rádi je slavili. Bylo to německé a árijské. Byl tu ale jeden problém – Ježíšek. To je totiž židovské dítě, což se neslučovalo s pohledem na židy jakožto strůjce všeho zla a podřadnou rasu určenou k vyhlazení. Někdo by se třeba mohl ptát, jestli byl i Ježíšek strůjce všeho zla, a tak se začalo hledat konečné řešení i pro jezulátko.

Plán byl jednoduchý – Vánoce přestanou být křesťanské svátky a začnou se slavit jakožto oslavy pohanské, nebo přesněji germánsko-nordické. Křesťanství mělo být z Vánoc zcela vymazáno. A Hitler s touto přestavbou Vánoc začal už od roku 1933, kdy se dostal k moci. Vánoce už se nejmenovaly Vánoce, ale Julfest. Byl zdůrazňován jejich dávný původ v podobě oslav zimního slunovratu a vysloveně bylo řečeno, že nic z oslav Vánoec nemá nic společného s narozením Ježíše Krista.

Nacisté argumentovali také tím, že svastika (hákový kříž) je pradávným symbolem slunce a Santa Claus není vlastně nikdo jiný než severský bůh Odin. Slavná koleda Tichá noc byla také pro jistotu přepsána a její text byl změněn na: "Tichá noc, svatá noc, jen kancléř stojí na stráži, strážce a ochránce naší budoucnosti, vede náš národ správným směrem". Na vrcholek stromku se místo hvězdy umisťovala svastika. A místo baněk a ozdob se věšely na stromek nejrůznější starogermánské znaky a runy.

Ani tím ale nacifikace Vánoc nekončila. Děti mlsaly čokoládu v podobě esesáka a německé ženy pekly cukroví ve tvaru nacistických orlů a svastik. I jesličky vypadaly jinak – vlastně byly kompletně změněny za vánoční zahrádku s dřevěným jelenem a králíky. Ježíš a Marie byli blonďáci s miminkem s tím, že to ale nebyli židé, ale Němci.

Aby se v těch početných změnách členové NSDAP vyznali, vydala v roce 1937 organizace Heimtanwerk příručku, kde bylo vše přehledně popsáno včetně toho, že panna Marie byla Němka a archanděl Gabriel starogermánský bůh.

Jak to šlo v Německem z kopce na všech frontách, ideologové přišli v roce 1944 s další novinkou. Nacistické Vánoce měly být slaveny především jako připomínka padlých vojáků na frontě. Naštěstí se takové Vánoce slavily pouze v onom roce 1944 a pak se nacisté i se svými bizarními Vánocemi poroučeli do propadliště dějin.

user-avatar

Tomáš Chalupa

23. 12. 2019 | 12:00

Zavří­t reklamu