Schulman byla ve svém kožichu s leopardím vzorem mezi partyzány nepřehlédnutelná.

Schulman byla ve svém kožichu s leopardím vzorem mezi partyzány nepřehlédnutelná. | zdroj: wikipedia.org, jweekly.com


Nacisti jí vyvraždili rodinu. Faye Schulman se jim pomstila jako partyzánka

TÉMATA: odboj | 2. světová válka | fotografové

user-avatar

Simona Knotková

11. 01. 2018 | 19:00

V Tarantinově Hanebných panchartech se setkáváme s mladou Židovkou, která se nacistům mstí za vyvraždění své rodiny. Podobné hrdinky najdeme i mezi skutečnými obětmi holokaustu. Jednou z nich je například polsko-běloruská fotografka Faye Schulman.

Faye Schulman (1919) se narodila v obci Lenin do rodiny polských Židů. Východní část země, ve které žila, se po německé invazi v roce 1939 připojila k Bělorusku. Také celou rodinu čekal brzy tragický osud. Krátce po vpádu nacistických vojsk do SSSR byli přesunuti do ghetta, kde rukou esesáků všichni zemřeli. Ušetřena byla jen Faye, která měla díky fotografickému nadání pracovat pro nacisty. Kromě ní přežilo dalších pět lidí, mezi nimiž byl třeba tesař nebo krejčí. Dalších osmnáct stovek "nepotřebných" Židů bylo hned po příchodu zavražděno

Rodiče Rayzel Migdalovich a Yakov Lazebnik na svatebním fotu. V době smrti jim bylo krátce po padesátce. Společně s nimi zemřeli i jejich dcery a syn

Nějakou dobu žena fotila portréty pohlavárů a jejich milenek. Na cestu odboje ji přivedl objev snímku zachycující masový hrob se zavražděnými Židy. Mezi mrtvými těly mladá fotografka objevila i členy své rodiny. Aby snímek jako cenný důkaz ukryla pro budoucí dny, svým vlastním fotoaparátem pořídila jeho kopii. Sama od nacistů poté prchla a přidala se k partyzánskému hnutí Brigáda Molotova.

Toto uskupení bylo složeno zejména z uprchlých válečných zajatců a normálně by do svých řad ženu možná nepustilo. V té do době byla ale nouze o zdravotnické síly, a partyzáni proto nakonec svolili k jejímu přijetí. Od září 1942 až do července 1944 v lesích pracovala jako zdravotní sestra. Židovskou identitu přitom po celou dobu skrývala. Společně s ostatními zorganizovala akci na přepadení Němců, díky které získala zpět svůj fotoaparát. Jako jediný fotograf ve východní Evropě tak mohla dokumentovat tamní partyzánskou činnost. Jen málo podobných fotek se po konci války dochovalo.

Partyzáni přijali mladou ženu mezi sebe

"Chtěla jsem, aby lidé věděli, že existoval odboj. Všichni Židé nechodili jako ovce na porážku. Byla jsem fotograf. Mám fotky. Mám důkazy," řekla v jednom z pozdějších rozhovorů.

Na několika snímcích můžeme vidět samotnou Schulman, jak v kožichu s leopardím vzorem a s puškou v ruce míří do dálky či jak se směje ve společnosti dalších bojovníků.

"Kdybych si stěžovala, znamenalo by to, že jsem špatný partyzán. Musela jsem se proto pořád smát," objasňovala po letech původ nehynoucího optimismu, který vyzařuje z fotek.

Ač žena neměla žádnou praxi ve zdravotnictví, v lesích se z ní stala zdravotní sestra

Později se dostala do bývalého koncentračního tábora v Landsbergu, který po osvobození sloužil jako azyl pro válečné uprchlíky. V odbojové činnosti nadále pokračovala a společně s manželem Morrisem Schulmanem například pašovala zbraně do války za nezávislost Izraele.

Faye Schulman na aktuálním portrétu

V roce 1948 emigrovala do Kanady, kde vychovala také dvě děti. Za své zásluhy byla oceněna kanadskou, americkou i běloruskou vládou. V roce 1995 jí vyšla autobiografie A Partisan’s Memoir: Woman of the Holocaust (Partyzánské paměti: Žena holocaustu). Její fotky jsou dodnes vystavovány. 

user-avatar

Simona Knotková

11. 01. 2018 | 19:00

> ExtraStory   |   Inzerce